Během chladných a sychravých období jsme více náchylní k nejrůznějším onemocněním. Ne vždy je zapotřebí sáhnout po chemických přípravcích. Kdy je možné se spolehnout na sílu přírody a kdy by měl zasáhnout lékař a chemie?

Česnek a cibule jsou nejznámější rostlinná antibiotika. Foto: Styl života

Antibiotika zasahují, když je potřeba zabít bakterie a zastavit jejich růst. Někdy se bez chemických antibiotik neobejdeme. Když je infekce silná, pravděpodobně je jejich využití na místě. Bohužel se ale často antibiotika předepisují, když by se dalo vyzkoušet něco jiného. Rostliny jsou vůbec velmi nedoceněným pokladem, kterému nevěnujeme tolik pozornosti, jak by si zasloužily. Rostlinná antibiotika přitom nejsou nic neznámého, znali je už ve starém Egyptě. Vliv cibule a česneku se využíval už v dávné historii.

Ale pozor, ani s rostlinnými antibiotiky nelze zacházet naprosto libovolně. O rostlině je potřeba mít informace. Také pokud máte vážné zdravotní problémy, je třeba velká opatrnost. Claudia Ritterová ve své knize Rostlinná antibiotika si vyrobíme sami uvádí, že pokud se po třech dnech používání rostlinných antibiotik nezmění stav k lepšímu, případně se navrátí, nebo pokud se objeví velké bolesti, je třeba navštívit lékaře. Příroda může pomáhat, ale také uškodit, když s rostlinami neumíte zacházet. Na různé zdravotní problémy se využívají rozdílné rostliny.

Cibulový sirup na hleny

Claudia Ritterová doporučuje třeba Jemný cibulový sirup, který mohou používat děti i dospělí. Uvolňuje hleny.

Velká cibule se oloupe, nakrájí na kostičky, nasype do vyvařené šroubovací sklenice, přidají se 2 polévkové lžíce řídkého medu. Uzavře se a dobře protřepe. Nechá se odležet 2 hodiny. Autorka doporučuje konzumovat 3x denně 2 čajové lžičky dospělým a třikrát až šestkrát denně ½ čajové lžičky pro děti. (Med není vhodný pro diabetiky a pozor u alergiků.)

Skořicový čaj při chřipce

Proti chřipkovým virům Claudia Ritterová nedá dopustit na skořici (přečtěte si, jak s ní zacházet). Vytváří z ní nápoj, tinkturu a čaj. Jemný skořicový čaj se připravuje z 1 vrchovaté čajové lžičky cejlonské skořice, která se zalije 250 ml studené vody, přivede se k varu, a po 5 minutách se slije přes čajové sítko. Pije se jeden šálek 2-3x denně co nejteplejší.

Pomocí rostlinných antibiotik se dá léčit třeba i zápal plic, ale je třeba dohled lékaře, protože může mít velmi nebezpečný průběh. Pomáhají třeba saturejkové silice, křen a wasabi, chléb s česnekem, cibulí a tymiánem.

Další využití rostlinných antibiotik

Rostliny se dají využít i při zánětu středního ucha, zánětu vedlejších nosních dutin, bolestech zubů. Pomáhají i jako ochrana před průjmem nebo hepatitidou.

Kromě cibule, česneku, tymiánu, skořice, pomáhá třeba i černý pepř, kmín, koriandr, estragon, křen, meduňka, anýz, hřebíček a badyán a pro záněty krku a úst je nezbytná šalvěj.

Někteří vědci už varují, že chemická antibiotika brzy nebudou stačit, že jich bereme tolik, že pak neslouží tak, jak by měla. Je důležité zvážit, kdy může pomoci příroda, a kdy skutečně není jiná možnost, abychom si vážně neuškodili, a musí nastoupit lékař a chemická antibiotika.

Zdroj: Claudia Ritterová, Rostlinná antibiotika si vyrobíme sami, Mladá fronta, 2018

Share Button

Čtěte také: