Jen když jsme to my od Chloe Liese nabízí sportovce, lásku a hromadu emocí

Další klasické love story z vysoké školy o ambiciozních sportovcích? Ani zdaleka. Předně tím sportovcem, mířícím na vítězství, je to Ona, Willa Sutterová. Ta potřebuje projít náročným matematickým seminářem, a profesor ji dá do studijní dvojice s vysokým mrzoutským Ryderem…

Takže tu máme klasickou variaci na „protiklady se přitahují“, podpořenou vydatnou a vzájemnou chemií. Plus se navzájem skvěle škádlí a dělají si naschvály. Ale… Ryder po nemoci prakticky ztratil sluch, což ho dost izolovalo. I po dvou letech odmítá naslouchátka, odmítá mluvit, nechce se přizpůsobit novému životu, ve kterém je ta změna definitivní…

Výbušná Willa je sice horká hlava, ale tím hodně maskuje svou zranitelnost. Navíc její maminka bojuje s rakovinou a Willa se bojí, že ji ztratí. Obává se i budoucnosti, ve které bude muset vyjednávat s lidmi, pokud chce být profi fotbalistka, a asertivita není zrovna její parketou.

Autorce zkrátka nestačily obyčejné postavy, a tak si pro ně vymyslela pořádných pár překážek. Tím jsou ale neskutečně zajímavé a čtenář nemá problém s nimi sympatizovat. Co sympatizovat? Zamilujete si je. Kvůli jejich zranitelnosti i strachu ze zklamání. Navíc postav se sluchovými problémy v téhle literatuře moc není a tenhle příběh mi tak dost připomněl knihy Abby Jimenez, ve kterých její hrdinové čelí různým vážnějším problémům – aby je nakonec porazili (nebo se s nimi naučili žít) a našli lásku a štěstí. Tento román je přesně takový.

Originál: Only when it´s us, překlad: Alžběta Kalinová, vydal: Fragment, 2025, 339 stran