Ředkvička je drobná zelenina, která je u nás poměrně tradiční. Využijete nejen kořen, ale i listy. Nejenže osvěží, ale díky řadě minerálních látek, vitamínů a dalším prospěšným látkám pomáhá i lepší odolnosti organismu.

Ředkev setá letní (Raphanus sativus var. sativus), kterou známe spíše jako ředkvičku, je kořenová zelenina.

Tato rostlina pochází sice z Asie, ale objevovala se i ve Středomoří. Je příbuznou ředkve. Velmi hojně ji používali už staří Egypťané. Do našich končin se dostala ve druhé polovině 18. století.

Nutriční využití ředkvičky

Tato zelenina obsahuje řadu cenných látek: od bílkovin, přes lipidy, sacharidy, až po vlákninu. Z minerálních látek najdeme v ředkvičce vápník, fosfor, železo, síru, draslík. Kromě kyseliny listové obsahuje ředkvička i vitamín C, vitamin B, hořčičné oleje. Nať obsahuje enzymy, protirakovinné alkaloidy.

Ředkvička pro zdraví

Rostlina díky svým látkám posiluje imunitu. Díky síře odpuzuje patogeny, likviduje parazity. Antibakteriální vliv pomáhá při likvidaci plísní v trávicím traktu. Trávicí soustavě pomáhá také s odstraňováním plynatosti a zácpy. Organosulfidy zamezují v tepnách a žílách, aby se usazovaly usazeniny. Konzumace ředkviček prospívá srdci a jsou prevencí kardiovaskulárních onemocnění, a to díky přispívání k poklesu cholesterolu. Hořčičné oleje napomáhají odkašlávání.

Látky obsažené v listech jsou považovány za významné prebiotikum, má antibakteriální a antivirový vliv, prospívá zdravému stavu střev. Nať pomáhá i likvidovat těžké kovy v organismu.

Spoustu cenných látek také obsahuje naklíčená ředkvička.

Ředkvička v kuchyni

Jak kořen, tak i listy ředkvičky se hodí do salátu. Ten můžete ozdobit i naklíčenou mikrozeleninou. Skvěle chutná na tvarohu, pokrájená na plátky a posypaná pokrájenou pažitkou.

Pěstování ředkvičky

Ředkvičku si můžete vypěstovat kdekoliv. Tahle drobná zelenina je velmi nenáročná. Když nemáte zahrádku, zasejte ji třeba do květináče, truhlíku. Někteří navrhují i plato od vajec. Ředkvička potřebuje dostatečnou vláhu. Mráz snese do -3 °C. Pokud máte dostatek prostoru a chcete ředkvičky pravidelně, zasejte je postupně v odstupu 14 dnů. Důležité je také včas sklidit ředkvičky, aby nezdřevnatěly. Mladé rostliny také lépe chutnají.
Mezi oblíbené celoroční odrůdy patří třeba Lada, Viola. Kromě klasických červených a nafialovělých odrůd jsou k sehnání i bílé podlouhlé ředkvičky.

Zdroj:
Wikipedia
Anthony William, Léčivá síla ovoce a zeleniny, Metafora, 2017

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: