Únava bez jasné příčiny: proč se právě v lednu cítíme hůř než jindy

Leden má pověst měsíce nových začátků, kdy cítíme nutnost „pořádně šlápnout do pedálů“, zatímco bychom nejspíš potřebovali něco úplně jiného. Jsme unaveni, hůře se soustředíme a možná se nám nechce ani pracovat ani nemáme chuť do běžných věcí nejsou výjimkou. Právě naopak – pro řadu lidí je leden energeticky nejtěžším měsícem v roce. Důvody přitom nejsou náhodné a nejde pouze o „špatné nastavení hlavy“. Co s tím?

Nedostatek světla rozlaďuje tělo víc, než si připouštíme

Přestože nejkratší den připadá na prosinec, právě v lednu máme u nás nejméně přirozeného denního světla. Rána jsou dlouho tmavá, slunce vychází pozdě a odpoledne mizí dřív, než si stihneme všimnout. Tělo je přitom na světlo citlivější, než často uvědomujeme. Denní světlo totiž není jen otázkou nálady – je významným signálem pro náš biologický rytmus. Má vliv na hladinu melatoninu a kortizolu, což jsou hormony, které mají vliv na naši bdělost, soustředění a také na to, kdy zpomalujeme.

Když světla ubývá, tělo zůstává déle v „nočním režimu“. Vstát ráno není snadné, během dne jsme ospalí a kupodivu večer nemusíme být unavení tak, jak bychom čekali a potřebovali. Nesoulad je pro náš organismus velmi náročný na energii, i když ho nevnímáme vědomě.

Prosincový režim si vybírá daň se zpožděním

Únava v lednu je často způsobená tím, co mu předcházelo. Prosinec bývá měsícem nepravidelnosti – jiný režim, pozdní večery, více jídla, sladkého, alkoholu a často i spousta stresu. Potřebujeme toho najednou zvládnout mnohem více, než je obvyklé. Tělo má schopnost krátkodobou zátěž zvládnout, ale návrat do rovnováhy probíhá postupně. V lednu tak může docházet k tomu, že organismus „dohání resty“ a ladí se. Upravuje trávení, hormonální hladiny i spánek.

Pocit únavy je v tomto smyslu projevem toho, že se tělo snaží srovnat. Neznamená to, že bychom dělali něco špatně – spíš že proces návratu ještě není hotový.

Psychický tlak: už mám fungovat normálně

Zatímco první dny nového roku bývají plné očekávání, nových začátků, kolem poloviny ledna se dostavuje rozpor. V kalendáři už je „běžný provoz“, ale energie se nevrátila. A tady vzniká vnitřní napětí. Máme pocit, že už bychom měli být produktivnější, motivovanější, soustředěnější. Jenže tělo a hlava mají jiný názor a jsou stále v zimním režimu.

Tento tlak často nevede k větší aktivitě, ale k vyčerpání. Člověk se snaží fungovat „přes sílu“, a tím únavu paradoxně prohlubuje. Nejde o slabost, ale o nesoulad mezi očekáváním a realitou.

Zima jako období zpomalení – biologicky, ne jen pocitově

Když se na to podíváme z hlediska historie, nebyla zima nikdy obdobím vysokého výkonu. Krátké dny, chlad a omezené zdroje vedly k přirozenému zpomalení. Lidský organismus je na tento rytmus stále částečně nastavený, i když dnešní životní styl to často popírá. Problém není v tom, že bychom v zimě fungovali jinak než v létě, ale v tom, že očekáváme stejný výkon po celý rok. Leden pak působí jako selhání – přestože jde o přirozenou reakci těla.

Co skutečně pomáhá, když se cítíme vyčerpaní

Jenže, co s tím? Nemusíme provádět žádné velké změny ani radikální režimy. V lednu má větší smysl drobná úleva než další plán na zlepšení výkonu. V lednu nebývá problémem nedostatek snahy, ale špatně zvolená strategie. Místo hledání energie je může vyplatit přestat ji zbytečně ztrácet. Jednoduché kroky nejsou náročné, ale mají jasný smysl právě nyní.

Světlo dřív než výkon
Nesnažte se „nastartovat“ kávou nebo výkonem. Pokud to jde, vystavte se dennímu světlu co nejdřív během dne. Stačí pět až deset minut venku nebo u okna. Tělu tím dáte signál, že den začal. Právě tento signál v lednu často chybí.

Ráno zjednodušte, neurychlujte
Pokud jsou rána těžká, problém nebývá v lenosti, ale v rozhozeném rytmu. Zkuste ráno neplnit úkoly, které vyžadují vysoké soustředění. Stačí krátký „rozjezdový blok“ – hygiena, snídaně, jednoduchá činnost – a teprve pak práce. V lednu tělo potřebuje víc času na přepnutí do bdělosti.

Nepřidávejte nové návyky
Druhá polovina ledna není vhodný čas na další změny režimu. Každý nový návyk, i ten zdravý, spotřebovává energii. Pokud chcete něco upravit, spíš zrušte nebo zjednodušte to, co vás zatěžuje, než abyste přidávali další povinnosti.

Pohyb berte jako podporu, ne úkol
Cvičení v lednu nemá nahrazovat výkon z jiných částí roku. Krátká chůze, protažení nebo lehký pohyb mají rozhýbat tělo a zlepšit bdělost, ne zvyšovat kondici. Pokud po pohybu cítíte únavu místo úlevy, je to signál, že je ho příliš. Zvolněte.

Večer hlídejte přetížení, ne disciplínu
Večerní neklid bez energie je v lednu častý. Místo snahy „dodržet režim“ sledujte, co vás zbytečně udržuje v napětí – obrazovky, zprávy, pracovní témata. Kratší, klidnější večer pomáhá tělu skutečně odpočívat, ne jen odpadnout únavou.

Přijměte pomalejší tempo jako dočasné
Leden není měsícem, kdy je potřeba se zlepšovat. Je to období přechodu. Pokud si dovolíte fungovat pomaleji bez vnitřního tlaku, energie se většinou začne vracet sama – bez nutnosti ji „tlačit“.

Tyto kroky samy o sobě nepůsobí dramaticky, ale dávají tělu signál, že nemusí jet na doraz. Když si dovolíme brát lednovou únavu vážně, ale ne tragicky, většinou se energie začne vracet sama. Ne skokem, ale postupně tak, jak to náš organismus vyžaduje. 

Zdroje informací
Living in Biological Darkness II
Delayed Sleep in Winter Related to Natural Daylight Exposure among Arctic Day Workers
The effects of seasons and weather on sleep patterns measured through longitudinal multimodal sensing