Sedmadvacetiletý Martin má fóbii ze seznamek, do gayklubů nechodí a seznamovat se na letišti neumí. Takže bude asi navždycky sám a navíc ví, že si za to i sám může. Vtipně a s nadhledem o životě a hledání jednoho obyčejného kluka.

Dělám si to sámMartin pochází z Děčína. Do Prahy se přistěhoval s pocitem, že mu tady bude líp. A měl pravdu, Praha přináší sedmadvacetiletému, průměrně pohlednému a příjemnému klukovi mnohem víc zábavy. Tedy… aspoň to tvrdí ostatní.

Martin má pocit, že dělá něco, možná dokonce všechno, špatně. A přitom by to tak fungovalo. Martin odevzdává své články do časopisu včas (a je fuk, že neodpovídají původnímu námětu), odkládá si peníze stranou (aby měl co vytáhnout v nouzi před výplatou), chodí jíst ven (protože neumí uvařit málem ani vodu na čaj) a pravidelně navštěvuje prarodiče (kteří se ho pokaždé ptají, kdy už přiveze ukázat nějakou tu slečnu).

I přes všechny problémy miluje svůj život, přátele i práci, jen ty vztahy mu prostě krutě nejdou. Navíc má pocit, že si to dělá jen on sám. Poslední přítel s s ním rozešel z neznámého důvodu, ale rozhodně za to může Martin. Nehodlá pořádat oslavu narozenin, která je přeci ideálním místem k seznámení, jak radí už roky spárovaní kamarádi. Nechce se nabízet jako kus masa tlupě upocených týpků v časných ranních hodinách v útrobách některého z gayklubů. Chtěl by to tak nějak postaru, někoho potkat, zamilovat se. Ale protože je marný a kazí si všechno sám, tak asi napořád sám zůstane.

Román Dělám si to sám vypráví formou deníku půl roku v životě nezadaného pražského kluka, který touží po lásce, náklonnosti a spokojenosti. Jenže, jak toho dosáhnout, když si o sobě většinu času myslíte jen to nejhorší? Vtipný, svižný a velmi čtivý příběh by klidně mohl vycházet jako sada fejetonů, ale v podobě knížky si jej mnohem víc užijete. Máte totiž šanci číst a hltat stranu za stranou, utíkat s Martinem podzimem, depresemi i slastmi, abyste dospěli až k osvobozujícímu Novému roku.

Knížka Dělám si to sám, vydaná nakladatelstvím Motto, přichází z poměrně nového zdroje, je autorovou knižní prvotinou. Pokud jste ale aspoň trochu zběhlí v českých magazínech, nebude vám jméno Martina Váši jistě úplně neznámé.

Martin Váša se chtěl dle svého medailonku vždycky živit psaním, jako Jessica Fletcher nebo přinejmenším jako Carrie Bradshaw. To se mu nakonec povedlo, takže jeho články můžete potkat v Espritu, magazínu Lidových novin a jiných lifestylových médiích. Nejen jeho pravidelní čtenáři jistě ocení, že se pustil i na pole čistě literární.

Milovníci skvělých příběhů užasnou nad humorem a nadsázkou, s níž autor podává životní trampoty a strasti.

Dělám si to sám, povzdechneme si možná často všichni. Nyní však, i díky stejnojmennému románu, víme, že v tom rozhodně nejsme sami.

 

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: