Letní časZměna ze zimního času (správné označení astronomický) na letní se provádí každý rok poslední neděli v březnu ve 02:00 hod. na 03:00 hod. Ze soboty na neděli nás tedy opět čeká změna času. Znovu přijdeme o hodinu drahocenného spánku. Stejný proces probíhá, až na drobné výjimky, ve všech státech Evropy. Změnu na letní čas neprovádí některé americké a kanadské státy, většina Jižní Ameriky, asijské země, Severní a Jižní Afrika a Austrálie.

Tato změna času byla zavedena kvůli úspoře elektrické energie, aby nebylo zapotřebí delší večerní svícení. Statistiky uvádějí, že většina lidí je aktivnější večer.
Poprvé byl tento čas zaveden v době první světové války, v roce 1916 a zavedlo ho Německo a Rakousko-Uhersko na dva roky. Znovu se pak zavedla tato úsporná řešení v různých časových obdobích za druhé světové války, od roku 1940 do 1949. Každoroční změna na letní čas byla v Československu pravidelně zavedena v roce 1979. Změny času jsou nyní sladěny s Evropskou unií.

Astronomický nebo jak říkáme zimní čas, se vrací vždy poslední neděli v říjnu ve 03:00 hod.  na 02:00 hod. Získáváme hodinu času navíc, přesto je to změna v denním režimu. Tento čas by měl být nejvíce v souladu s přírodou, s polohou Země a Slunce. V poledne máme Slunce nad hlavou.

Řadě lidí způsobují ty to dvě každoroční změny zdravotní a psychosomatické problémy. Navíc to vypadá, že ekonomické důvody pro změnu času nejsou tak vysoké, jak se předpokládalo ale spíše zanedbatelné.

Nejhůře tyto změny pociťují citlivější jedinci a hlavně děti a senioři. Změně denního rytmu mnozí vyčítají následné špatné soustředění a náladu, někdy i nespavost. Jen nejmenší děti, které fungují podle vlastních biologických hodin, si mohou dovolit tvrdošíjně trvat na tom svém nezměněném čase. Nakonec si přece jen člověk na změnu doby zvykne. Otázkou je, jestli tyto změny času jsou skutečně natolik výhodné, aby způsobovaly negativní pocity lidí, které se pak nutně vrací i v pracovních výkonech.
Děti do školy najednou vstávají o hodinu dříve, jsou unavenější, nepozorné a večer za světla hůře usínají.

I změna na letní čas má ovšem své příznivce, kteří jsou rádi za více světla během letních večerů, v zimě zase rána bez tmy.
Někteří se změnou na pouze jeden čas souhlasí, ale raději by volili zachování letního času.

Změnit stávající stav na pouze jeden čas má za cíl stejnojmenná aktivita, v jejímž čele stojí senátor Ing. Petr Šilar. Začátkem léta by mělo být uspořádáno celoevropské referendum, kde bude moci každý dát najevo svůj názor. Pokud by výsledky tohoto hlasování byly úspěšné, zrušení změn času by bylo možno usilovat před Evropskou komisí a následně v Evropském parlamentu. Více o této aktivitě se můžete dozvědět na www.foronlyonetime.eu.

Jak snášíte tyto změny času? Je to pro vás velký problém nebo se snadno přizpůsobíte? Chystáte se zúčastnit hlasování?

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: