Turistika o samotě: Prostor, klid a síla, která přichází, když se vydáte sama. Tipy od zkušené cestovatelky

V posledních letech zažívá turistika o samotě – tedy putování krajinou bez doprovodu – výrazný nárůst obliby. Není divu. Přináší hluboký pocit svobody, možnost ztišit hlavu, vnímat přírodu bez rušivých vlivů a především vyrazit podle vlastního tempa. Pro ženy má navíc tato zkušenost ještě další rozměr – bourá stereotypy a obavy, které v mnohých z nás zakořenily už dávno. Strach jít sama ven, spát pod širákem nebo putovat mimo civilizaci stále není vzácností. Přesto se stále více žen rozhoduje právě pro tento způsob cestování.

Proč? Někdo hledá ticho a prostor k zamyšlení, jiný zase vnímá sólo výpravu jako cestu zpět k sobě. Podobně jako ve snímku Divočina, kde se hlavní hrdinka v podání Reese Witherspoon vydává bez zkušeností na náročnou Pacifickou hřebenovku, aby našla samu sebe. Otázka ale zůstává: je taková cesta opravdu bezpečná? A nezní to trochu šíleně?

Chce to respekt, ne strach

„Chce to respekt, ne strach,“ říká Olga Kosková, zkušená dálková turistka, která si prošla téměř 4 500 kilometrů dlouhou Kontinentální hřebenovku (Continental Divide Trail). Dodává, že klíčová není otázka pohlaví, ale spíše schopnost znát své možnosti, dobře se připravit a plánovat. „Počasí, náročnost terénu nebo technická vybavenost – to jsou věci, které musí řešit každý bez ohledu na to, jestli je muž, nebo žena.“

Příprava na Continental Divide Trail (4 500 km)

Olga Kosková si začala nejprve načítat různé materiály a trochu znejistěla – průvodci totiž často začínají tím, že jde o nejdelší a nejnáročnější dálkovou trasu na světě, rozhodně ne vhodnou pro nováčky. A právě proto se do přípravy pustila opravdu naplno.

Začala třikrát týdně běhat, brzy tak zvládla třikrát deset kilometrů. Zařadila také silové cvičení – např. CrossFit – aby tělo tu každodenní zátěž zvládalo lépe. Nastavila si to v hlavě tak, že chce být připravená, aby si cestu mohla užít – a ne ji protrpět.

Sólo turistika

Dobrá zpráva je, že existují způsoby, jak se připravit a zároveň si naplno užít tu volnost, kterou cestování o samotě přináší. Pokud uvažujete o tom, že se sama vydáte na první výpravu, inspirujte se těmito tipy od ostřílených poutnic a profesionálů:

Začněte s rozvahou

Zvolte trasu, která odpovídá vaší fyzické kondici i dosavadním zkušenostem. Délka, převýšení, typ povrchu i dostupnost únikových cest – to všechno hraje roli. Nemusíte rovnou přejet půlku kontinentu – klidně si dejte na úvod víkendový okruh v okolí domova nebo lehkou část Stezky Českem. Postupně si budujte jistotu a důvěru ve vlastní schopnosti.

Bezpečná trasa na úvod

Zejména při prvních pokusech se vyplatí vybírat trasy, kde potkáte další turisty – nejen kvůli atmosféře, ale i kvůli možnosti pomoci, kdyby došlo na nečekané potíže. Značené cesty v národních parcích či populárních oblastech bývají dobrou volbou.

Plán sdílejte s blízkými, ne s celým světem

Vaši blízcí by měli vědět, kam míříte a kdy se plánujete vrátit. Stačí krátká zpráva, která v případě nouze může znamenat rychlou pomoc. Naproti tomu veřejné sdílení polohy nebo toho, že cestujete sama, například na Instagramu, zbytečně zvyšuje riziko.

Cestujte nalehko, ale chytře

Díky moderním technologiím dnes není nutné nést na zádech polovinu domácnosti. Odlehčené spacáky, stany i vařiče dělají z minimalistického balení standard. Olga Kosková k tomu říká: „Každé kilo navíc se na zádech pronese a čím méně nesete, tím více si samotnou cestu užijete. Lehčí batoh znamená volnější krok, méně únavy a víc radosti z pohybu i krajiny.“

Pro pocit bezpečí: něco na obranu

Co člověku dodá klid, je velmi individuální. Někdo sáhne po pepřovém spreji, jiný po píšťalce, někomu stačí ostrý kapesní nůž. Důležité je mít tuto výbavu v dosahu – a ideálně také vědět, jak ji v případě nouze použít.

Výbava, která podrží

Základem každé výpravy – ať trvá pár hodin nebo celý týden – je promyšlené vybavení. Mapa, čelovka, dostatek vody, jídlo, lékárnička, ochrana proti slunci, nepromokavé oblečení a nabitý telefon by měly být samozřejmostí. „Zůstat v suchu je základ. Podchlazení totiž může přijít vcelku nenápadně – stačí i mírné počasí, déšť, vítr, únava a může nastat velký problém,“ upozorňuje Olga Kosková z Nalehko, firmy zaměřené na výbavu pro dálkové turisty.

Počasí je silný hráč

Zejména ve vyšších polohách se počasí mění rychleji, než člověk čeká. Přibalte tedy nejen to, co slibuje předpověď, ale i zálohu – a osvojte si základní zásady bezpečného chování v bouřce, při přehřátí nebo chladu.

Důvěřujte svým pocitům

V přírodě není intuice nic ezoterického – je to velmi praktický nástroj. Pokud se necítíte dobře, něco vám na situaci nesedí nebo vás místo, kde jste, zneklidňuje, jednoduše změňte plán. Přespěte jinde, vraťte se dřív, jeďte jinam. Vaše bezpečí má vždy přednost.

Papírová mapa a kompas nejsou přežitek

Navigační aplikace jsou skvělé, ale mohou selhat – ať už kvůli vybití baterie nebo výpadku signálu. Umět číst mapu a orientovat se podle kompasu se vám může jednou doslova hodit. Ideálně si tyto dovednosti natrénujte ještě před výpravou.

Zapojte všechny smysly

V přírodě vnímejte, co se kolem vás děje. Sluch, zrak, čich – to všechno vám může pomoci být o krok napřed. Sluchátka nechte raději doma a otevřete se zvukům lesa, ptákům, šustění větví i vzdálenému cinknutí turistických holí. Čím víc jste napojená na své okolí, tím lépe se v něm pohybujete.

Pokud vás sólo výpravy lákají, ale máte stále trochu obavy, začněte zlehka. Jedna noc pod širákem, krátká trasa, známé prostředí. Postupně si vytvoříte důvěru, získáte zkušenosti a možná zjistíte, že právě v tichu a samotě leží to, co jste dlouho hledala.