Domov je stav mysli, intimní román z pera debutantky Veroniky Havlíkové. Máme ukázku

Nakladatelství Šulc–Švarc právě vydalo novinku, intimní román z pera debutantky Veroniky Havlíkové. Titul s názvem Domov je stav mysli nabízí emotivní cestu do nitra jedné ženy – partnerky, dcery, budoucí matky, a především člověka hledajícího své místo na světě. My pro vás máme i ukázku z knihy.

„Když jsem četla první řádky románu Veroniky Havlíkové, viděla jsem v nich i svůj příběh a myslím, že přesně o tom ta kniha je. V rovině emocí se v ní může najít každý čtenář,“ popisuje Veronika Baštová, majitelka rodinného vydavatelství Šulc – Švarc.

Román Domov je stav mysli se odehrává v přítomnosti i minulosti a prostřednictvím vyprávění popisuje každodenní život těhotné ženy, která se vedle nových začátků musí vyrovnávat se vzpomínkami na dětství a komplikovanými rodinnými vztahy. Vztah k domovu, jak jej znala, se mění – a ona si pomalu buduje svůj vlastní. Silné přátelské vazby, vtipné dialogy, něžné i bolestné vzpomínky vytvářejí komplexní obraz ženy, která roste spolu se svým nenarozeným dítětem. Kniha osloví čtenáře hledající autenticitu, křehkost i odvahu být sami sebou.

Autorka Veronika Havlíková (* 1984) působí jako překladatelka a je nadšenou cestovatelkou. Vystudovala sociální práci a cestovní ruch, ale její profesní dráhu ovlivnily především cesty po světě, které inspirují také její literární tvorbu. Více než deset let se věnuje překladatelství na volné noze.

V rozhovoru o své knize pro magazín Knihkupec říká: „Román je hodně o pocitech – o tom, co si neseme z minulosti, co si z ní necháváme a co už je na čase pustit. Je jemný i syrový zároveň. Nehledá senzaci, ale skutečnost. A především připomíná, že domov není místo vázané na dům či byt, ale stav mysli, který si tvoříme každý den znovu a znovu, navzdory okolnostem, tam, kde právě jsme.“

Graficky výjimečná obálka knihy vznikla ve spolupráci s jejím manželem, režisérem a výtvarníkem Rudolfem Havlíkem, který podle autorky „naprosto přesně vystihl duši celé knihy“.

Domov je stav mysli je knihou o odvaze, lásce, mateřství i osobní svobodě. O místech, která v sobě nosíme, a o tom, že skutečný domov nemusí mít pevnou adresu – ale silně zakořeněný pocit.

Kniha vyšla 13. května 2025 a autorka ji představí na veletrhu Svět knihy Praha, kde se na stánku nakladatelství Šulc–Švarc číslo KE403 osobně setká se čtenáři v pátek 16. května a v sobotu 17. května.

Přečtěte si ukázku z knihy Domov je stav mysli.

„Miláčku, vzbuď se, už je ráno. Co si dáš k snídani?“ Věta, kterou svého muže každý den budím. A kterou pak, s narůstající hlasitostí a o něco menší trpělivostí, opakuji ještě několikrát, než ho konečně dostanu z postele.  

„Volskáče se šunkou, prosím,“ zahuhňal Adam do polštáře. Smyslně jsem odplula do kuchyně. Ne že by to viděl, samozřejmě. Ve vteřině měl zase půlnoc.

Když jsme spolu začínali a poprvé u mě přespal, naservírovala jsem mu k snídani dvě volská oka bez ničeho. K čemu se obtěžovat se solí či pepřem. No vida, minimalistická verze, poznamenal tehdy ironicky. Dnes už má na talíři „vylepšený model“ – s hořčicí, kečupem, a když mám chuť být extra hodná, tak i s cibulkou. Ale teď? Jsem těhotná, a jen představa štiplavé vůně cibule mě nutí hledat nejbližší cestu k záchodu. Takže cibulka zase až po porodu, miláčku.  

Magdalenka se převaluje. Položím si ruku na břicho a okamžitě cítím, jak mě jemně, a párkrát i docela důrazně, kopne. Je to malá divoška. „Zlatíčko, tady maminka. Slyšíš mě?“ Další kopnutí. Považuji to za souhlas. Usměji se a pohladím si břicho. „Nemůžu se dočkat, až tě konečně uvidím.“

„Co máš dneska v plánu?“ Adam už sedí u stolu, oblečený a připravený vyrazit. Jak tohle dělá? Hodinu ho nemůžu dostat z postele, ale během několika minut zvládne všechno – obléct se, nachystat, být ready. To mu závidím. Já? Občas se přistihnu, že už je poledne a pořád sedím v županu. Možná je to proto, že pracuju z domova. Nikdo mě nevidí, takže můžu bez výčitek vypadat, jak chci. Nebo je to prostě lenost. No, raději tomu říkejme těhotenská lenost. To zní líp.

„Trochu uklidím, popracuju a večer jdu se sousedkama na večeři,“ odpovím zamyšleně. 

„To budeš mít fajn. Já přijedu kolem sedmé, tak se uvidíme, až se vrátíš,“ usměje se Adam a mrkne na mě. Pak mě políbí. Voní tak krásně, že mám chuť ho zadržet a ještě pár minut si tuhle společnou chvíli užívat. Ale místo toho ho vyprovodím ke dveřím.  

Jakmile za ním zabouchnu, došourám se zpátky do kuchyně. Pohled mi ulpí na stole. Talíř se zaschlými vajíčky a pár drobky z rohlíku. Hrnek s nedopitým čajem. Povzdechnu si. Takhle to mají asi všichni chlapi. A když už se náhodou rozhodnou něco uklidit, znamená to, že nádobí přemístí ze stolu na linku. Nebo v lepším případě do dřezu. Ale do myčky? To už je zřejmě nepřekonatelný úkol. To nikdo nedělá. Stoprocentně.

Anotace:

Román Domov je stav mysli zachycuje křehké i bouřlivé okamžiky života ženy, která prochází těhotenstvím, konfrontuje rodinná tajemství a učí se vyrovnávat s tím, co jí minulost vzala i dala. Je to příběh o síle, kterou v sobě někdy objevíme teprve tehdy, když se svět kolem nás začne rozpadat.

O mateřství, důvěře, složitosti rodinných vztahů a o tom, jak si neseme vlastní traumata a jizvy dál, aniž bychom si to vždy uvědomovali.

Nakladatel: Šulc-Švarc, brožovaná, 379 Kč