Co udělat s rajčaty na konci července, aby bohatě plodila a stihla dozrát

Máte pocit, že rajčata, která by hezky mohla plodit, pořádně neplodí? Bojíte se, aby tato domácí zelenina stihla dozrát, než přijde zima? Poradíme, co s tím.

1. U tyčkových rajčat dál vylamovat zálistky

Jedním ze základních pravidel, která radí zkušení pěstitelé rajčat, je trpělivé vylamování zálistků. Postranní výhony, které rostou v úžlabí mezi stonkem a listem průběžně odstraňujeme. Nejlépe, dokud jsou malé. Rostlina se méně zahustí, lépe větrá a nemusí vydávat tolik energie na nové stonky.

Rostlinu kontrolujeme jednou týdně a zálistky skutečně vylamujeme, nestříháme je ani neodřezáváme a dáváme pozor, abychom nepoškodili hlavní stonek.

Keříčková rajčata nevyštipujeme, plodí totiž i na postranních výhonech.

2. Zaštípnout hlavní vrchol

Koncem července zaštípneme vrchol tyčkových rajčat. S ohledem na stále častější změny počasí, kdy chladné období přichází dřív, už se vyplatí zastavit růst rostliny. Zastaví se tím i zakládání dalších květenství. Trvá totiž dlouhých 6–8 týdnů, než se květy promění v plody, ty dozrají a můžeme je utrhnout. Sice se nedozrálá zelená rajčata dají dát dozrát do sklenice, ale nejlepší chuť a kvalitu mají rajčata dozrálá na rostlině.

Rostlina tak věnuje sílu na dorůstání a vybarvování již nasazených rajčat. Vrchol odstraníme nad posledním ponechaným květenstvím a zachováme také dva listy nad ním. Tyto listy poslouží k vyživení plodů.

3. Odstranění spodních listů a prosvětlení

S postupujícím létem, ranními rosami, stoupá riziko plísně bramborové. Jak připomíná pranostika „Svatá Anna, chladna zrána“, koncem července už mohou být rána citelně chladnější. Proto je potřeba odstřihnout všechny listy, které se dotýkají půdy nebo žloutnou.

Jakmile vijan rajčat dosáhne plné velikosti a začíná měnit barvu, vyplatí se také odstranit listy přímo pod ním. Rostlinu ale nemůžeme odlistit kompletně. Listy nad trsem jsou nezbytné pro fotosyntézu a chrání plody před úžehem od přímého slunce.

Najednou odebereme jen několik listů, protože jinak bychom mohli rostlinu oslabit a rajčata se mohou na prudkém slunci spálit. Kdybychom najednou odstranili mnoho listů, může se narušit rovnováha mezi kořeny a nadzemní částí a zbývající listy se mohou začít svinovat.

4. Vydatná a pravidelná zálivka

Koncem července na rajčatech najdeme květy, ale i plody různé velikosti. Zalévání proto nemůžeme podcenit, a tak rostliny dostatečně zaléváme. Zálivka ale musí být pravidelná. Neměli bychom nechat půdu úplně vyschnout, a pak ji zase přelít. Střídání sucha a velkého množství vody totiž může vést k praskání plodů. Nepravidelná závlaha zhoršuje příjem vápníku a může přispět ke vzniku tmavé propadlé skvrny na spodní části rajčete.

Zaléváme ideálně brzy ráno, přímo ke kořenům a důkladně. Tím, že bývá chladněji, vláha nestihne tak rychle vyschnout. Zálivku ale přizpůsobujeme stavu půdy a počasí.

Pokud máme rajčata v nádobách, je třeba jim věnovat větší péči, protože substrát vysychá rychleji než půda na záhoně.

5. Omezíme dusík a zachováme vyváženou výživu

V této době také přestáváme s dusíkatými hnojivy (např. jícha z kopřiv). Dusíkatá hnojiva ve vyšší míře totiž slouží hlavně k podpoře tvorby listů a oddalují zrání. Proto je omezíme. Hodit se nám ale budou hnojiva bohatá na draslík (K) a fosfor (P). Příkladem je Kristalon Plod a Květ, případně organická hnojiva na rajčata. Důvodem, proč přidávat draslík je fakt, že výrazně urychluje vybarvování, zvyšuje cukernatost a zpevňuje slupku plodů. Držíme se dávkování výrobce, protože ani nadbytek draslíku rostlině neprospěje a může zhoršit příjem dalších živin.

6. Ve skleníku každý den větráme

V červencových vedrech může být ve skleníku příliš vysoká teplota. Pak se zhoršuje životaschopnost pylu a květy mohou opadnout. Pak plody nevytvoří. Za teplých dnů proto otevíráme dveře i větrací okna brzy ráno. Větrání omezuje vysokou vzdušnou vlhkost a snižuje riziko chorob.

S opylením můžeme pomoci lehkým zatřesením oporou nebo jemným poklepáním na kvetoucí vijany. Pokud se pro to rozhodneme, provádíme tento krok za sucha, nejlépe během dopoledne.

7. Pravidelně kontrolujeme plíseň a skvrny na listech

Letos se velmi střídají horké dny s chladnějšími, tvoří se rosa, prší. Proto roste riziko chorob. Alespoň několikrát týdně proto kontrolujeme spodní listy. Pokud se tvoří a rychle zvětšují hnědé či šedozelené skvrny, dochází zasychání listů nebo tmavnutí stonků a plodů, je třeba zasáhnout.

Napadené listy:

• odstraníme co nejdříve,
• vyhodíme je do odpadu,
• po práci očistíme nástroj,
• rostliny nezaléváme přes listy.

Venkovní rajčata chráněná průhlednou stříškou bývají méně vystavena dlouhodobému smáčení listů. Boky přístřešku však musí zůstat otevřené. Vzduch pak může hezky proudit.

8. Zralé plody sklízíme průběžně

Zralá rajčata nenecháváme zbytečně dlouho na rostlině. Když dozrají, co nejdříve je sklidíme. Pozor dáváme hlavně v době, pokud hrozí déšť, praskání nebo napadení plodů.

Díky tomu nebudou vijany tak zatížené a rostlina se bude moci věnovat dozrávání zbývajících plodů. Omezí se tím riziko popraskání přezrálých plodů.

Plody můžeme sklidit už ve chvíli, kdy se začínají zbarvovat. Rajčata patří mezi plody, které mohou dál dozrávat i po utržení. Materiály Mendelovy univerzity rozlišují několik stupňů zralosti od zelené po plně červenou a uvádí, že pro dozrávání je vhodná teplota přibližně 19–21 °C. Při teplotách nad 27 °C se může tvorba červeného barviva zpomalovat, příliš nízké teploty zase zrání brzdí.

9. Od začátku srpna sledujeme, zda ještě ponechat nové květy

Jak jsme již uvedli, nově vzniklé květy potřebují zhruba 6–8 týdnů, než se z nich vytvoří plně dorostlé a zralé rajče. Čím později se objeví, tím menší mají venku šanci dozrát. A dozrávání na rostlině je pro kvalitní plod nejlepší. Protože jsou květy pro rostlinu oslabením, zvážíme, jestli stihnou rajčata dozrát, než přijde chladné období a mrazíky.

Zdroje:
zahradkari.cz Český zahrádkářský svaz: Choroby rajčat
mendelu.cz Mendelova univerzita v Brně – výukové materiály projektu Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
ÚKZÚZ: Rostlinolékařský portál – plíseň bramborová na rajčeti