Popeleční středou začínal půst a období střídmosti, které trvalo 40 dnů až do Velikonoc. Dnes vnímáme půst různě. Někdo jako absolutní hladovku, kdy pije pouze tekutiny, u někoho je to konzumace méně těžkých jídel. Dříve to především znamenalo bezmasé období.

zelenina na stole je dobrá na půst
Zelenina je dobrým základem pro půst. Foto: pixabay

Šest nedělí do Velikonoc

Skončil masopust, byla pochována basa a Popeleční středou (také Černá nebo Škaredá) začíná období půstu. Po období těžkých jídel není na škodu organismu trochu ulevit. Můžeme k tomu přistupovat jako naši předkové, kteří nejedli maso, ale ryby povoleny byly. Také nejedli jedno z hlavních jídel během dne. Tak to pokračovalo až do postní neděle, kdy se mohlo jíst zcela normálně. A jak vypadalo následujících 6 týdnů?

Po masopustu následovala Černá neděle podle oděvu žen, nebo se jí také říká Pučálka (podle napučelého hrachu, který se ten den jedl), uvádí Milada Motlová ve své knize Od jara do zimy (Fortuna Libri, 2010). Další neděle byla Pražná, podle jídla pražmy z opražených napučelých obilných zrn. Kýchavná neděle souvisela se zdravím. Když člověk kýchl třikrát, měl pak být po celý rok zdravý. Družebná neděle byla tak trochu veselejší a mládež se mohla družit. Také družba se ženichem chodil do rodiny nevěsty domlouvat svatbu. Pátá neděle měla název Smrtná. Tehdy se vynášela Morana, slaměná figurína, která symbolizovala zimu. Je zajímavé, že vynášení smrti a přinášení líta (děvčata chodila po vesnici s panenkou) bylo považováno za pohanský svátek. Poslední nedělí je Květná a začíná pašijový týden. Pak už následují Velikonoce.

Půst = období střídmosti

Půst není výsadou pouze křesťanství. V nějaké podobě ho obsahuje velká část dalších náboženství. Toto období symbolizuje především střídmost v jídle, znamená ale také celkové ztišení a zklidnění. My ho dnes hlavně vnímáme jako určitou očistu v jídle. Půst může mít různé varianty a může být rozdílně dlouhý. Vybírat by se ho mělo podle zdravotního stavu. Opatrní by měli být lidé s cukrovkou, proměnlivým krevním tlakem nebo při problémech s trávicí soustavou. Radikální omezení nejsou celkově vnímána příliš pozitivně. Prudké zhubnutí může mít za následek raketový vzestup váhy.

Den v týdnu na odpočinek organismu

K půstu potřeba přistupovat s rozumem. Vhodnou variantou tedy může být jeden den v týdnu, kdy převládá pitný režim v podobě bylinkových čajů jako je třeba kopřivový čaj, pampeliškový nebo třeba zázvorový čaj, ale také například šťáva z okurky.

Další možností je, že v konkrétní den v týdnu nebo v měsíci budete jíst lehčí jídla. Doporučuje se konzumace zásaditých potravin, které tolik nezatíží organismus. Patří sem třeba okurka, avokádo, jablka, banány, jahody, mango, cuketa, listová zelenina, dýně, houby, pohanka, oves, čočka, mandle, ředkvičky, brokolice, česnek, cibule, fenykl, řeřicha, fazolky mungo.

Jednodenní půst by ale neměl pro organismus znamenat příliš velký šok. Pokud si nejste jisti, protože máte určité zdravotní problémy, je vhodné den (nebo období) půstu zkonzultovat s lékařem.

Když se člověk pouští do půstu, měl by to brát jako celkovou očistu. Je dobré si takový den nebo dny pořádně naplánovat, aby očista proběhla nejen, co se týká jídla. Můžete si udělat odpočinkový den, zamířit do přírody a v případě hladu při relaxaci pomalu pít čaj nebo vodu.

Pouštíte se do půstů? Podělte se se zkušenostmi v diskusi pod článkem.

 

Share Button

Čtěte také: