Na první pohled nepoznáte, jestli se jedná o čerstvé nebo trvanlivé mléko. Časopis dTest nechal testovat 25 vzorků čerstvého a trvanlivého mléka. Sledován byl obsah tuku, bílkovin, hodnotilo se i senzorické hledisko a zkoumala mikrobiologická nezávadnost.

Zdroj: Pixabay

Testováno bylo 15 čerstvých a 10 trvanlivých polotučných mlék – českých, slovenských a jednoho chorvatského zástupce. Zastoupeny byly běžné značky, privátní a dvě označená jako „bio“.

Polovině mlék chybělo pár setin do správné tučnosti

„Test jsme odstartovali měřením tučnosti. Legislativa trvá na tučnosti minimálně 1,50 % s přesností na setiny. Polovina mlék však zůstala předepsanému minimu pár setinek dlužna a hodnotu 1,50 % a více jsme zjistili jen u 12 z 25 vzorků,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Nejnižší tučnost laboratoř zaznamenala u slovenského výrobku Tami Tatranské Bio mlieko.

Správné hodnoty bílkovin

Stejně jako množství tuku jsou u mléka důležité i bílkoviny. Požadavkům nařízení, které obsah bílkovin v mléce stanoví, všechny vzorky vyhověly. Nejvyšší koncentrací proteinu se mohlo pochlubit trvanlivé Tesco Mléko UHT polotučné.

Senzorické hodnoty mléka byly vyhovující

Posuzován byl i vzhled, konzistence, chuť a vůně. Testující se zaměřili na jakékoliv známky nešetrného ošetření, mléčné usazeniny na dně a vady v konzistenci. Mezi nežádoucí znaky patří i nahořklá, slaná, trpká a sýrovitá chuť. Všechna mléka velmi dobře obstála. Nejlepší čerstvá mléka udělala lepší dojem než to nejlepší trvanlivé – čerstvá mléka odcházela průměrně s 84 %, trvanlivá s 83 %.

Dobré výsledky mikrobiologického rozboru

„Odhalení nejvýraznějších rozdílů mezi čerstvým a trvanlivým mlékem jsme si slibovali od mikrobiologického rozboru. Je třeba upřesnit, že i mléko nabízené jako čerstvé prochází tepelným ošetřením, které v něm likviduje drtivou většinu živých mikroorganismů. U trvanlivého mléka se však používá ještě důkladnější zákrok,“ říká Hana Hoffmannová a dodává: „U nadojeného syrového mléka se celkový počet mikrobů v mililitru může pohybovat až okolo 50 000 organismů. U námi testovaných vzorků trvanlivého mléka jsme ve všech případech zjistili čistou nulu. U čerstvých mlék se pak shodně objevila hodnota menší než 10. I takto malé osídlení, přestože je zcela neškodné, má velké důsledky – zatímco trvanlivé mléko vydrží i několik měsíců, čerstvé jen asi 20 dní.“

Obsah vápníku vyhovuje teoretické koncentraci

Mléko je velmi často spojováno s obsahem vápníku, proto byl ověřován u testovaných mlék. Ta se od očekávané teoretické koncentrace vápníku příliš neodchýlila. Nejnižší hladinu dTest zjistil u trvanlivého mléka značky Madeta, nejbohatší na vápník bylo čerstvé mléko Milkin.

Údaje na obalech

V rámci testování se sledovaly i hodnoty na obalech.

„U mléka označeného jako „bio“ jsme si všímali certifikátů a označení původu. Po původu mléka jsme však pátrali i u ostatních výrobků. Tyto informace zatím nejsou povinné, přesto jsme je na řadě obalů nalezli. Nejčastěji měly podobu loga Česká potravina, které u jednosložkových potravin garantuje jejich 100% českou surovinu,“ vysvětluje Hana Hoffmannová.

Je zřejmé, že jak čerstvé, tak i trvanlivé mléko dopadlo v rámci testování velmi obdobně. Významněji se lišila pouze mikrobiologická čistota. Senzorické hodnocení ukázalo, že čerstvé mléko o něco lépe chutná. Trvanlivá mléka měla častěji potíže s konzistencí a lahodností chuti. V ostatních chemických analýzách si obě skupiny vedly s ohledem na nejistotu měření v podstatě stejně.

Zdroj: TZ dTestu

Share Button