Přestože se na dovolené dá vařit zajímavě a zdravě, občas třeba sáhnete po vepřové konzervě, možná jen jako po připomínce dětství. DTest zkoumal, jak si stojí tyto „vepřovky“ dnes a podrobil 16 masových konzerv důkladnému testu včetně porovnání s téměř 40 let starými potravinářskými normami.

veprove-maso-ve-vlastni-staveVepřové konzervy už nejsou to, co bývaly, potvrdilo porovnání současných produktů s technickými normami pro výrobu „vepřového masa ve vlastní šťávě“ a lančmítu z roku 1978. „Ze všech šestnácti testovaných vzorků se původním recepturám svým složením přiblížily pouze dva,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu. Ve staré receptuře se maso ochucovalo pouze solí, pepřem a kmínem, v dnešních výrobcích jsou využívány látky pro zvýraznění chutě a vůně, a zahušťovadla jako bramborový škrob či guma euchema E 407a. V případě lančmítu se moderní výrobky odlišují přídavkem škrobu, živočišných a rostlinných bílkovin, barviv a použitím separátu, tedy strojně odděleného masa.

Podle aktuální vyhlášky musí vepřová konzerva ve vlastní šťávě:

  • obsahovat minimálně 70 % masa,
  • obsah vody nesmí překročit 70 %,
  • obsah tuku nesmí být vyšší než 40 %.

„Všech jedenáct vepřových konzerv limity dodrželo. V případě Pikok Vepřové maso ve vlastní šťávě jemně kořeněné a Hamé Vepřové maso ve vlastní šťávě byl obsah masa dokonce devadesátiprocentní,“ říká Hoffmannová a dodává: „U lančmítů byla situace již horší. Tři z pěti testovaných požadavek na obsah masa vůbec nesplnily.“ Při měření obsahu tuku a vody byly výsledky vůči konzervám příznivější. Všechny obsahovaly menší podíl tuku, než zákon požaduje, a pouze v případě Švéda Vepřové maso od sedláka byla naměřena mírně nadlimitní přítomnost vody.

Dle zákona by výrobek označený jako vepřové ve vlastní šťávě neměl obsahovat žádný separát. Laboratoř pojala podezření u vzorků Hamé Vepřové maso ve vlastní šťávě k obědu i večeři a Mei Ning Vepřové maso ve vlastní šťávě. „U Vepřového masa ve vlastní šťávě Ha Ming z produkce firmy Hamé byly hodnoty natolik přesvědčivé, že lze hovořit o nedeklarovaném přídavku separátu a klamání spotřebitele. Za to jsme výrobku udělili nedostatečnou,“ konstatuje Hoffmannová.

Složení odpovídající normám je jedna věc, ta druhá je, jaký je výrobek při samotné konzumaci. Všechny konzervy prošly senzorickým testem, při kterém osm odborných hodnotitelů posuzovalo vzhled, vůni, chuť a konzistenci masa. Výsledky zkoušky dopadly lépe u vepřového masa ve vlastní šťávě než u lančmítu, ale nedostatky se našly u téměř všech testovaných. „Nejhůře z vepřových konzerv dopadlo maso Viva Carne od PT servisu, u kterého v laboratoři shledali velké množství tuku a kolagenu, blátivou konzistenci a téměř úplnou absenci chuti a vůně. V druhé kategorii pak na spodní příčce skončil Mei Ning Vepřový luncheonmeat, u kterého se našly vady všech sledovaných parametrů – nepěkný našlehaný vzhled, cizí pachuť a blátivá konzistence,“ shrnuje Hoffmannová.

Vzhled a chuť byly největšími slabinami napříč testovanými produkty, ale přece jen měl test svého vítěze a ten si tentokrát od dTestu odnesl i známku výhodného nákupu. „Vítězem mezi vepřovými masy se stalo Pikok Vepřové maso ve vlastní šťávě jemně kořeněné. U lančmítů vyšel vítězně Hamé Luncheon meat pork, jenž jako jediný získal dobré hodnocení v senzorických zkouškách,“ uzavírá výsledky Hoffmannová.

Zdroj: TZ dTestu

Share Button

Čtěte také: