Tento veselý a bujarý svátek začíná den po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. S jeho koncem je to problematičtější. Vychází se ale ze skutečnosti, že končí o masopustním úterý, den před Popeleční středou, která ale nemá své pravidelné datum. Jisté je to, že zahajuje čtyřicetidenní postní období před Velikonocemi. Termín se zase řídí datem prvního jarního úplňku — první neděle po něm je velikonoční.

© Město Český Krumlov
Masopustní průvod, © Město Český Krumlov

Letos tedy připadá masopustní úterý na 17. února. V příštích letech bude masopustní úterý: 2016 — 9. února 2017 — 28. února 2018 — 13. února 2019 — 5. března

Průběh masopustu

Hlavní oslavy se konaly hlavně v poslední tři dny svátku: v neděli, pondělí a úterý, které se označují společným názvem ostatky (případně končiny, fašank, fašanky). V neděli byl připraven velmi bohatý oběd a pak už se jen slavilo. Ostatkům předcházel takzvaný Tučný čtvrtek. Ten den se lidé scházeli, aby spolu jedli, pili a bavili se. Základem bylo hlavně vepřové maso a na jeho sádle se smažilo typické masopustní pečivo, koblihy a šišky. Jedlo se i ostatní maso, nejdůležitější bylo ale vepřové. Zabíjačka na vesnici vždy patřila mezi velkou událost. Původně k ní patřil i zvyk, díky kterému byl proveden soud nad zvířetem, předčítání rozsudku a závěti prasete (podobně tomu bylo i při posvícení). V závěrečný den masopustu se konal průvod masek. Původně se ho směli zúčastnit pouze mladí muži, chasníci a ženáči. Ženy a děti se ho účastnit nemohly. Masky a průběh průvodu se krajově a během století lišil. Někde procházeli pouze chasníci ve svátečních šatech, prováděli obchůzkové tance a zpívali. Jinde průvod tvořily masky zvířat nebo byli muži oblečeni třeba do slaměných kostýmů a ženských převleků. Maškary měly za úkol bavit přihlížející a zapojit je do probíhajících masopustních scének. Mezi tradiční postavy patří například medvěd, koník, laufr neboli běžec připomínal zjevem šaška. Do průvodu také patřily mlčenlivé a záhadné masky „židů”. Někdy se také účastnil sám Masopust, v oděvu z odstřižků a na hlavě měl červenou čepici, o kterého bylo v průběhu náležitě pečováno. Na konci průvodu ho ale často čekal soud a vynesení rozsudku. Masopust byl pak pochován ve sněhové závěji. Pak se konala veselice v hospodě, kam byla hlavní postava dovezena na káře. Vše ale končilo odtroubením půlnoci. Následovalo jen „pochování basy”, která byla ozdobena černým fáborem vynesena z hospody ven. Nastalo smutné období půstu.

Masopustní veselí v Českém Krumlově © Město Český Krumlov / Foto: Mgr. Lubor Mrázek
Masopustní veselí v Českém Krumlově
© Město Český Krumlov / Foto: Mgr. Lubor Mrázek

Historie masopustu

První záznamy sice pocházejí ze středověku, ale tato tradice spojená s veselím, spoustou jídla a se skotačením v maskách je určitě starší. V antickém období během měsíce března se konaly takzvané bakchanálie k oslavě Bakcha (Dionýsa), boha vína a původně také plodnosti. U Keltů to byl zase svátek Imbolc, který patřil mezi čtyři nejvýznamnější oslavy roku. Slavil se v předvečer 1. února, na počest proměny Brigit, bohyně plodivých sil, posvátného ohně a smrti. Zjara se totiž měnila ze stařeny na mladou panenskou bohyni.

Kam se můžete za masopustem vydat?

V sobotu 7. února 2015 ožije pražský Karlín masopustním veselím. Od 13 do 18.30 hodin zde proběhne již 12. ročník Karlínského masopustu. 7. února 15 v 9.00 – 16.00 hod. se v Dřevěném městečku ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bude konat masopust. Jiné veselí se bude konat 14. února 2015 od 10:00 hodin v Kadani. Českého Krumlova vstoupí masopust v sobotu 14. února. V pivovarských zahradách ve vyhřívaném stanu se ten den od 11.00 hodin můžete těšit na tradiční lidovou zábavu. Tradiční masopustní průvod vyrazí do ulic v úterý 17. února v 16.00 hodin.

Zdroj: Milada Motlová: Český rok od jara do zimy, Fortuna Libri, 2010

Share Button

Čtěte také: