Prosinec není jen honba za dárky. Naše tradice pomáhají navodit jedinečnou atmosféru tohoto období. Které tradice se pojí s prosincem? V tomto měsíci plném očekávání chodí Barbora, ale i Mikuláš. Co dalšího o tradicích víme?

Foto: archiv redakce

O smyslu adventu jsme psali. Po vytvoření nebo pořízení adventního kalendáře a adventního svícnu přichází první adventní neděle a brzy poté svatá Barbora.

4. prosince – svatá Barbora

Ještě v 19. století chodily v předvečer svátku ženy převlečené za Barborky a tloukly metličkou na okno. Hodné děti dostávaly drobné dárky, většinou ovoce. Ty zlobivé pak byly vyplaceny metličkou. V dnešní době se 3. prosince večer dává za okno punčocha.

4. prosince se pak dává do vázičky větvička z třešně.

5. prosince – svatý Mikuláš

Už za středověku chodil 5. prosince průvod masek. Do dnešní doby zůstaly pochůzky Mikuláše s andělem a čertem a přinášejí různou nadílku podle toho, jestli byly děti hodné, nebo jestli zlobily.

Foto: archiv redakce

13. prosince – svatá Lucie

Až do první světové války 13. prosince chodily po vesnicích bílé strašidelné postavy Lucky a kontrolovaly, jestli je v domovech uklizeno. Lucie je především symbolem světla a napovídá, že se brzy bude prodlužovat den.

21. nebo 22. prosince zimní slunovrat

Také zimní slunovrat patřil mezi významné svátky a býval velmi magický. Den je nejkratší a nejdelší noc. S následujícími dny bude přibývat denního světla.

24. prosince – Štědrý den

Štědrý den u nás platí za hlavní oslavu a je spojený s řadou tradičních úkonů, které se liší podle krajů i rodinných zvyklostí.

Mezi nejobvyklejší zvyky patří rozkrajování jablka, zapalování ořechových lodiček (malá svíčka ve skořápce ořechu plující na vodě), bohatý jídelní stůl, hádala se budoucnost (lití olova, házení pantoflem). Prostíral se i talíř navíc pro případného příchozího. Stůl se neuklízel a nechával pro andělíčky. Tradice vánočního kapra a bramborového salátu sahá asi do přelomu 19. a 20. století, roku 1924 se objevil jako recept v kuchařce M. J. Sandtnerové. Běžně se tato kombinace objevovala na stolech od druhé světové války.

25. prosince – Boží hod vánoční

První svátek vánoční je spojený s klidem a rozjímáním. Korunuje ho slavnostní oběd. Chodilo se na půlnoční mši, které zůstaly do dnešních dnů.

26. prosince – svatý Štěpán

Druhý svátek vánoční je naopak veselým dnem, kdy se chodilo na sousedskou koledu a dostávala se výslužka. Do dnešních dnů zůstaly rodinné návštěvy.

31. prosince Silvestr

Silvestr je moderním svátkem, který odkazuje na světce z přelomu 3. a 4. století. Dříve se chodilo na mši a děkovalo se za prožitý rok. Současně se prováděly modlitby za rok následující.

Zdroj:
Wikipedia
Monika Kindlová, Martina Boledovičová, Tradinář, Smart Press, 2019

Milada Motlová, Český rok od jara do zimy, Fortuna Libri, 2010

Share Button