Praha nabízí turistům nesčetná lákadla, a ty nejznámější už jsou opravdu profláknuté. Existují ale i skrytá zákoutí, která se v obvyklých bedekrech běžně nevyskytují, a dozvíte se o nich málem šuškandou.

Přitom kousek od metra Malostranská, kde vystupují davy turistů a směřují na tramvaj směr Pražský hrad, se schovávají fascinující poklady. Valdštejnská zahrada je celkem známá, i díky bezplatnému vstupu a pyšným pávům. Ale přes ulici od senátního paláce se krčí vstup do tzv. palácových zahrad, respektive Zahrad pod Pražským hradem.

Soustava pěti propojených zahrad na prudkém jižním svahu má neopakovatelné kouzlo. Na návrzích a půdorysem se podíleli přední architekti 18. a 19. století a vy díky nim budete mít pocit, jako byste se propadli v čase. Čím výš po schodištích vystoupáte, tím víc objevíte kouzelných terásek, altánků, průchodů a pohodlných laviček.

Zahrady prošly rekonstrukcí a byly znovu otevřeny na jaře 2021, aby se mohli návštěvníci těšit novými stromky, opravenými omítkami a úžasnými výhledy na malebné střechy Malé strany i celkové pražské panorama.

Na začátku každé zahrady je tabule s informacemi o historii zahrady a hlavně mapou, kde se právě nacházíte a kde jsou vstupy do následující části. Občas bývá členění natolik složité, že se můžete ocitnout na patře, které nikam nevede, nebo si vybrat schody, které vedou jen na terásku s tulipány. Výlet se tak stává i dobrodružstvím, to když hledáte propojovací chodbičku, která by měla vést k východu…

Však má náročná Velká Pálffyovská zahrada osm úrovní, ale když se odhodláte prozkoumat i ty nejpodezřelejší schůdky, ocitnete se na druhé nejspodnější úrovni, která se vám odmění fontánkou, slunečními hodinami a zběsile kvetoucí vistárií.

Nejvýpravnější a nejkrásnější je ta poslední, Ledeburská zahrada. Dvouramenné schodiště překlenuje 25 metrů výškového rozdílu a dolní část se symetrickým trávníkem navozuje pocit, jako byste se přenesli do Francie někam na Loiru. Prostor uzavírá sala terrena, bohatě vymalovaná chladná chodba, ze které je skrze sloupy vidět na kašnu a protější symetrické schodiště. Zády k sala terreně už začíná okolní svět a lehce do zahrady zaznívá cinkot příborů z vedlejší restaurace, uvnitř však zůstává kouzelný pocit bezčasí, kde je těžko uvěřit, že jste stále v životem kypící Praze

Pošlete článek dál: