Vona od Petry Klabouchové: Mistrovská psychologická hrůza na pozadí skutečných událostí

Petra Klabouchová opět napsala naprosto mimořádný titul. Vona je mysteriózní hororově laděný román inspirovaný skutečnou událostí ze Šumavy roku 1853. Román o hrůzném dědictví a nepochopení vydala jako audioknihu Audiotéka. Syrový a krutý příběh mistrovsky načetli Eliška Balzerová a Otakar Brousek ml.

Petra Klabouchová nás v románu a prostřednictvím audioknihy přivádí na Šumavu do odlehlých osad pod Huťským štítem do doby, kdy tato část byla víceméně osídlená německy mluvícími obyvateli. V časech okolo roku 1853 jejichž životy řídila příroda ve všech svých podobách. Někdy vlídná, darující, jindy krutá.
Ocitáme se v době, kdy by mělo přijít jaro. Místo toho se ale obyvatelé osad na Kozích hřbetech (poněmčeně Cimruky) dočkají jen dalších mrazů a přívalů sněhu, a ten vše pohřbí. Téměř vše. Příběh vypráví o hladu, strachu, hrůze i šílenství. Ozvěnu té dávné tragédie si přes generace až k současnosti předávají potomci jednoho z místních rodů.

Zdálo by se, že Petra Klabouchová (*1980) tím, jak chrlí jednu knihu za druhou, nemá žádnou jinou práci. Vynikající spisovatelka vystudovala mediální vztahy a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně a po práci v redakcích regionálního tisku a televize se nyní věnuje hudebnímu průmyslu a jako manažerka zastupuje rockové skupiny. Vona je aktuálně poslední vydanou knihou, kterou v tištěné podobě vydalo nakladatelství HOST (2026). Podívejme se, jaká je v podobě audioknihy, kterou vydala Audiotéka v režii Daniela Tůmy.

Temná Šumava, rodinné křivdy a příběh, který bolí

U této knihy vlastně vůbec není jasné, jaký žánr čtete či v mém případě posloucháte. Detektivka, thriller, horor, všechno dohromady. A vlastně je to jedno. Co je podstatné, že Petra Klabouchová opět napsala naprosto skvostný titul. Pořádně temný a bolavý. Plný křivd a utrpení předávaného z jedné generace na druhou. Autorka vládne skvostně bohatým jazykem, který je radost číst, jak jsem se přesvědčila už dříve u její knihy Ignis Fatuus, i poslouchat.

Knihy Petry Klabouchové jsou těžko zařaditelné, ale naprosto skvělé. V jejích knihách je odraz skutečné minulosti, zároveň autorka rozehrává svou fantazii. Na sociálních sítích a v reálu můžeme sledovat skutečná místa děje této knihy, na která nás zavádí sama autorka. O to děsivější je poslech či čtení knihy Vona. Je to ukrutné, krvežíznivé, bolestivé a zároveň naprosto mistrovsky odvyprávěné. Celkový dojem z titulu, který rozhodně není pro slabší povahy, ještě posiluje načtení Eliškou Balzerovou a Otakarem Brouskem ml.

Román odkazuje na motivy magické Šumavy s příběhem, který kdysi odvyprávěl v jedné ze svých mrazivých povídek český spisovatel německé národnosti Karel Klostermann, jehož otec jako lékař zamířil do Cimruk po konci zimy 1853.

Dva hlasy, dva světy

Vyprávění příběhu z mužského pohledu se odehrává z perspektivy posledního mužského potomka a Otakar Brousek ml. ho nabízí takovým způsobem, že ještě více vyniká všechno to pohrdání, nadřazenost vůči ženám, které si podle nich nezaslouží mít jméno. Najdeme tam všechen ten odpor až zhnusení. Eliška Balzerová oproti tomu vypráví historii z ženského pohledu. Ta je mnohem vlídnější, a přitom velmi silná a bolavá. Vyprávění o první ženě rodu, na kterou volali Bréta (Lesní matka), byla léčitelkou a byla ochotná pomáhat komukoliv, včetně vlků, kteří mají ve vyprávění důležité místo. Je mnohem silnější, protože toto je ta linie, ve které se dozvídáme o hrůze jedné generace a jejích následcích.

Fantastický přednes obou báječných herců a zcela výjimečný text Petry Klabouchové přivádějí titul k mimořádné působivosti. Bude se vám ještě dlouho vpíjet do myšlenek, protože Vona je tak neuvěřitelně silný příběh, až to fyzicky bolí. Je dost možné, že tu sílu nezvládnete poslouchat souvisle a budete si ji muset více dávkovat. Ale přijít o něj by byla škoda.

Audioknihu vydala Audiotéka, 2026 v režii Daniela Tůmy, tištěná kniha vyšla v roce 2026 v nakladatelství Host. Délka audioknihy: 11 hodin 56 minut.