Marsovská horečka: Když se kolonizace změní v izolaci

Je Mars připraven na přítomnost lidské posádky? A je vůbec lidská posádka připravena na život na Marsu? Šestidílný audioseriál Julie Novákové nabízí skvělé herecké výkony, zajímavou zápletku a řadu otázek.

Téma průzkumu a osídlování cizích planet, stejně tak jako napadení astronauta mimozemským organismem není nikterak nové. Už před pár desítkami let ho k dokonalosti dovedl proslulý Vetřelec (za ním se ještě vezlo několik pokračování), motiv kolonizace je mimo jiné zpracován v aktuálně dostupných seriálech na streamovacích službách (For All Mankind na Apple TV nebo Lost in Space a Another Life na Netflixu). Od všeho trochu, avšak nevšední zpracováním je audioseriál české bioložky, spisovatelky a překladatelky Julie Novákové o mimozemské nákaze. Nejlíp mu ovšem sluší označení komorní sci-fi thriller.

Byla by chyba považovat Marsovskou horečku za „pouhou“ audioknihu. Pod režijním vedením bratislavské rodačky Natálie Deákové se ve studiu Audiotéky sešlo jednadvacet herců, aby si rozdělily party skupiny vědců-astronautů pracujících na výzkumné stanici na Marsu. Námětem šestidílného seriálu (každá epizoda trvá zhruba půl hodiny) se stala rozpracovaná povídka Julie Novákové, kterou přepsala pro audio zpracování a postarala se i o scénář.

Česká bioložka Alena Musilová zastává názor, že by Mars zprvu neměla prozkoumávat lidská posádka, ale robotické sondy pátrající po stopách života. Co když na Marsu už existuje nějaký původní život a naše pozemské mikroby, které máme v těle, mu uškodí nebo ho dokonce úplně vyhubí? Doktorka Musilová je veřejně proti schválení mezinárodní kolonizační mise, ale ta se přesto uskuteční a zúčastní se jí stovka vybraných expertů ze všech možných společností a specializací (včetně české doktorky, která se chci pokusit alespoň omezit riziko lidské kontaminace). Když jeden ze členů výzkumné stanice pak na Marsu onemocní, ukáže se, že naopak on byl kontaminován původním zdejším mikrobiálním životem. Ten se sám o sobě snaží v lidském těle přežít, ale pozemské tělo je pro něj toxické. Jak rychle se stačí množit, tak rychle umírá. Jak sám nakažený hořce konstatuje, právě on je prvním důkazem přelomového objevu v dějinách lidstva – mimozemského života. To v jeho těle se odehrává ona „Válka světů“, i když jen mezi mikroby. Nicméně jeho stav se rychle zhoršuje.

Z Marsu se bohužel nikdo nemůže vrátit na rodnou planetu, dokud se nezjistí, o jaký organismus jde a co může způsobit. Riziko zanesení mimozemské nákazy na Zem je podle některých vědců vysoké, jiní ho bagatelizují. Situace se však začne ještě víc dramatizovat. Přidává se další nakažený člen posádky. Všichni zpočátku doufají, že se vše vyřeší do dalšího „startovacího okna“ pro návrat domů. Řadě lidí končí dvouletý pobyt a někteří z nich se nijak netají tím, že se chtějí vrátit na Zem za každou cenu. Je ale možné, že se izolace protáhne na několik let. Další otázkou pak je, zdali si vědci vůbec budou někdy jistí, že izolace může skončit.

Seriál rozhodně nezapře autorčinu specializaci a zálibu. Julie Nováková působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, skrze odborné přednášky a články se věnuje popularizaci vědy. Kromě toho je ale velice pilná v literární činnosti. Napsala osm románů (a tři další pod pseudonymem Vilém Křížek). Své povídky, dnes už počítané na desítky, publikuje už od roku 2007 v několika antologiích a časopisech. Za ně byla odměněna cenou Evropské společnosti science fiction a fantasy. Je také překladatelka sci-fi, detektivek a fantasy. Sama publikovala v několika světových jazycích. Pro Audiotéku přispěla mimo jiné ještě povídkou do antologie Zákon genu.

Její Marsovská horečka rozehrává komorní drama, které zajímavým námětem zaujme posluchače hned na začátku. Kromě několika dramatických událostí (zejména v prvních třech epizodách) je tu všudypřítomná ponurá atmosféra paranoie a strachu z neznámého ohrožení. Děj, který se odehrává během 139 dní od první nákazy, glosují a posouvají Aleniny deníkové zápisky a „zprávy ze Země“, které zazní na začátku každého dílu. Najdeme tu i několik retrospektivních kapitol točících se kolem toho, co vybudování základny na Marsu předcházelo. Příběh ovšem nabízí i řadu otázek především etického charakteru. Zápletka kolem nucené izolace jistě nejednomu posluchači připomene ne tak dávnou minulost, kdy svět čelil izolaci způsobené koronavirem. I tehdy se objevil strach, ale i zlehčování a různé formy rebelie, stejně jako se objevují i v autorčině příběhu.

Největší předností celého seriálu je beze sporu herecký přednes, bravurně zvládnutý všemi aktéry. Vévodí jim trio Saša Rašilov (Chris, technický génius a myšlenkový otec kolonie), Tereza Jarčevská (astrobioložka Alena Musilová) a Tereza Hof (hlavní medička základny). V dalších důležitých rolích jim sekundují například Jan Holík, Anita Krausová, Vojtěch Vondráček nebo Veronika Lazorčáková. Jejich výkon ještě umocňuje originální hudba, a především skvělé ruchy a zvukové efekty (částečně byly použity autentické zvuky a ruchy dostupné z databáze NASA). Posluchač se může těšit na takové lahůdky jako chůzi po povrchu Marsu, zvuky pneumatických dveří, pípání přístrojů na ošetřovně, věrohodně znějící komunikaci přes vysílačku (včetně „praskání“ a rušení) nebo hovor ve skafandrech. Zkrátka dokonalé navození pocitu, že se opravdu nacházíme ve výzkumné stanici kdesi v budoucnosti.

Co se týče finále příběhu, tak s tím, jak se blíží konec, si možná nejeden posluchač bude klást otázku, jak to autorka stihne všechno dořešit. Na jednu stranu je pravda, že příběh má částečně otevřený konec (rozhodně bych se nebránil pokračování), na druhou stranu si s ním poradila podle mého názoru docela šikovně (i když se ten poněkud hořký závěr řadě posluchačů podle komentářů v aplikaci Audiotéka nelíbil).

Marsovská horečka sice staví na tématech, která byla v knihách či filmech v různých podobách zpracována mockrát, ale má přesto stále zajímavý námět („kdo vlastně kolonizuje koho“), který může zaujmout hned na začátku. Tempo příběhu pak trochu poleví, ale stále nás provází ponurá atmosféra, na které mají svůj podíl zvukové efekty a hudba. Celý příběh je pak koncertem jednadvacetičlenného hereckého ansámblu. Takže kdo má jen trochu rád sci-fi, musí ocenit jak příběh, tak jeho nevšední a po všech stránkách dokonalé zpracování.

Vydáno: Audiotéka (2025)
V hlavních rolích mluví: Tereza Jarčevská, Tereza Hof a Saša Rašilov
Celková délka: 3 hodiny 19 minut