Mezi pohádkou a hororem

Serafína a černý plášť Roberta Beattyho je příběhem na pomezí pohádky a hororu. Zaujme čtenáře všech věkových skupin…

Uprostřed hlubokých lesů Severní Karolíny leží nádherné a ohromné sídlo s labyrintem chodeb. Honosný dům ukrývá mnohá tajemství, a jedním z nich je i Serafína, děvče, žijící potají ve sklepě. Sera chytá v domě krysy a ukrývá se před lidmi. V sídle však začal obcházet temný přízrak, unášející malé děti, a tak přišel čas vyjít na denní světlo a začít s přízrakem bojovat. A není náhodou ten muž v plášti jedním z honorace na panství?

I když je to příběh o dvanáctileté zvláštní osamělé dívence, historka o tom, jak zlý démon zabíjí děti, není úplně ideální na dětskou četbu před spaním. Člověku se hodní hlavou, pro jakou věkovou kategorii vlastně autor psal? Sám v textu trousí narážky na Edgara Allana Poea a jeho temnou poetiku, je tu hrozivý dům, tmavý les a ještě ke všemu opuštěný hřbitov. Na druhou stranu je knížka hlavně o touze mít přátele a někam patřit, najít vlastní místo ve světě, a to je téma, cílící především na tzv. Young adult.

Tihle čtenáři se asi budou při čtení bát víc než já, a tak si knihu i víc užijí. Ale příběh je nejen čtivý, ale i grimmovsky temný, bude se tedy líbit všem, kdo mají rádi strašidelné pohádky. Kdyby to však byly opravdické pohádky bratří Grimmů, konec by asi vypadal jinak – Serafínu ale v Americe vydal Disney, a tam prostě musí všechno dopadnout dobře, i kdyby trakaře padaly. Nikdy bych si nepomyslela, že mě někdy může happy end zklamat, ale právě tady se naprosto nehodil…

Originál: Serafina and the Black Cloak, 2015
Překlad: Jana Jašová
Vydal: CooBoo, 2016
285 stran

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: