Černý kos (Jiří Klečka) nabízí ponurý detektivní příběh, který vás uchvátí
Minulost se sápe z klece, kde byla roky zavřená. Ale zámek zrezivěl a stíny časů, na které by kdekdo nejradši zapomněl, jsou zpátky…

Učitel Roman utíká před vzpomínkami, které jsou příliš bolestné a traumatizující. Ale nastal čas, aby jim konečně začal čelit. V osmdesátých letech se stal obětí únosu. Jemu a kamarádovi Tomášovi to obrátilo život vzhůru nohama, i když z toho vyvázli. Ale pachatele nikdy nechytili. Je možné, že by i po tolika letech někde venku číhal na své nové oběti?
Pochmurný příběh střídá dvě časové linie, tu současnou s Romanem v hlavní roli, a pak tu z minulosti, kdy se v Ostravě ztráceli malí kluci a Státní bezpečnost s tím nic nedělala. Příslušník kriminálky Saša se tenkrát snažil, byl plný ideálů o spravedlnosti pro všechny, ale realita ho brzy nakopala do zadele. Teď po letech cítí, že dostává druhou šanci tenhle případ konečně dotáhnout, zjistit, proč ho smetli ze stolu. Zároveň se odehraje nové zmizení kluka a Roman má tak strašlivý pocit, že se minulost bude opakovat. A že pachatel – ať je to tentokrát kdokoli – si s ním schválně pohrává…
Ostravský autor několika románů se pustil do své první detektivky, a od prvních stránek čtenáře opřádá melancholickou podzimní náladou. Ta čím dál víc temní a houstne, jak odhaluje vrstvu po vrstvě zla a temnoty. Vždyť jenom monstrum by dokázalo ublížit malým dětem. Autor se naštěstí nevyžívá v přílišných detailech, nechce šokovat ani znechucovat, příběh je dost temný i bez toho.
Díky tomu, že se tu policie vyskytuje jen sporadicky a na okraji – a v centru dění jsou obyčejní lidé a oběti, ať už kluk, co se dokázal vrátit, nebo nešťastné matky – získáváte pocit, že se to může stát komukoli. Takový ten tísnivý dojem, že lidé v tom zůstali sami a musí si poradit vlastními silami.
Skvěle promyšlené, výtečně vystavěný příběh, kde se střídají různá časová období tak, abyste vždy věděli jen tolik, kolik zrovna potřebujete. A byli zvědaví na další střípky informací. Smutné vyprávění o netvorech, přátelství a jizvách, které mají moc buď se zahojit, nebo člověka navždycky poškodit.
Naprosto světová úroveň, jako celovečerní film.
Vydal: Host, 2025, 389 str.


