Damian Hale (Ben Kingsley) je mocným stavebním magnátem. Po rozvodu a odcizení se s dcerou/aktivistkou žije osaměle ve své (doslova) zlaté klícce – v luxusním bytě vysoko nad newyorským Central Parkem. Zbývá mu však díky rakovině už jen zhruba půl roku života. Když se zdravotní problémy hlásí čím dál více, rozhodne se využít služby jakési záhadné laboratoře, jejíž vizitku od kohosi dostal. Ta mu za nemalý obnos zajistí přenos jeho – řekněme duše – do těla mladého muže. To je údajně „vypěstované“ pouze v laboratoři pro účely podobných „přenosů“.

nesmrtelny-reynolds-kingsleyJak se zdá, operace se zdaří. Damian dostává tělo dobře vypadajícího muže (Ryan Reynolds), nové jméno, nový domov, zkrátka celou novou identitu. Z New Yorku je laboratoří přestěhován do luxusního domu v New Orleans, kde si užívá všechny slasti života (rychlá auta, holky, pouliční basketball, rychlé lodě, zase holky), na které už dávno zapomněl. Jediné, co musí dodržovat, je brát prášky, která mají pomoci jeho „já“ zvyknout si na nové tělo. Jenže když si jednou zapomene vzít svou dávku, dostaví se podivné sny, ve kterých vidí jakousi hispánskou matku s dítětem. Rozhodne se ji najít stůj, co stůj. Když se mu to podaří, dozví se šokující pravdu. Ale to už mu začíná jít o život. Porušil totiž jistá pravidla…

Filmů, kdy se hlavní hrdina stane někým jiným, jsme už viděli bezpočet. Jak to obvykle bývá, místo coby si užíval nové tělo s novým životopisem a v novém domově, začne se mu stýskat po minulosti. To bývá většinou problém, poněvadž tím překročí předem dohodnuté hranice. Navíc mu lidé z jeho minulosti dost často nevěří, že je to právě on (tady ale uvěří až příliš snadno). Bohužel stejnou vyšlapanou cestou se vydává i pátý film indického režiséra jménem Tarsem Singh (Cela, Sněhurka). Nepříliš originální příběh je v podstatě povrchní moralitou o tom, že se máme smířit s tím, co máme a co musí přijít a nechtít nic jiného, protože by to mohlo být na něčí úkor.

K tomu se naneštěstí přidává i ohraná… ne, otřepaná zápletka o tom, jak otec neměl čas na svoji dceru (syna, nebo děti rodinu vůbec) a jak toho teď lituje a rád by to napravil, ale už je pozdě. Tohle se skoro stává nezbytnou proprietou každého druhého (už ani ne rodinného) amerického filmu.

Problém Nesmrtelného je, že se snaží být něčím jiným, než jeho sci-fi předchůdci, ale nějak se mu to nedaří. Celou dobu tušíte, co v příští scéně přijde. Dějové tempo je navíc velice kolísavé. Jsou tu pomalu plynoucí pasáže, kdy se Damian sžívá s novou tělesnou podobou, kdy pátrá po hispánské ženě nebo se snaží přijít na to, jak ze šlamastyky, do které se dostal, ven. To vše je prostřídáno občasnými akčními scénami, které se tu a tam blýsknou zajímavým nápadem či kamerou (bitka a přestřelka ve venkovském domku), jindy jsou zase natočeny rutinně (automobilová honička).

Patrně největším kladem je zápletka, kdy se ukáže, že podobných služeb jako hlavní hrdina, využilo více postav. Tím pádem začne být zajímavé „kdo je kdo“ nebo „kdo byl kdo“. Z toho také plyne – vedle zmíněných akcí – největší napětí.

Bena Kingsleyho, coby „původního“ Damiana, si ve filmu moc neužijeme. Ač mám tohoto herce rád, v těch několika málo scénách na mě působí, jakoby sám už byl nějaký robot. Představitel „Nového Damiana“, dnes osmatřicetiletý Ryan Reynolds se po roli postpubertálního burana, jakého předvedl v komedii V cizí kůži, představí jako muž, který musí udělat co je správné. Je celkem přesvědčivý, ale po scéně „přenosu“ už je to prostě Ryan Reynolds a nenese žádné prvky, které Damianovi vtiskl Kingsley. Přitom mnoho podobných filmů (i když vesměs komedií) je založeno právě na tom, že do nové podoby těla probleskují původní manýry svého nositele (viz třeba i starší českou komedii Já nejsem já).

O příjemné překvapení se tak starají hlavně herci ve vedlejších rolích. Především latinsko-americké modelce a herečce Natalii Martinez v roli Madeline, která se musí sama starat o malou dceru, věříme její starost, úzkost i smutek po zemřelém manželovi, stejně jako obavy co bude dál a zmatenost nad tím, co se právě kolem ní děje.

Sympatická je i účast Victora Garbera, coby Damianova nejlepšího (a už vlastně jediného) přítele. Ano, je to ten stavitel lodí z Cameronova Titaniku

Nakonec si nechám sedmatřicetiletého Brita, jehož jméno Matthew Goode (Match Point – Hra osudu, Strážci – Watchmen) se objevuje v titulcích zhruba od roku 2002. V Nesmrtelném představuje hlavního „záporáka“, uhlazeného ředitele laboratoře. S vizáží odrostlého středoškolského šprta, s nemoderní patkou a brýlemi představuje zavilého Damianova protihráče, který je o to nebezpečnější, protože je zarytě přesvědčený o správnosti toho, co on a jeho lidé provádějí. A za žádnou cenu nedovolí nikomu, aby jim to překazil. Ani za cenu vraždy klienta a všech svědků okolo….

Nesmrtelný není špatný film, ale bude spíše zábavou na jedno odpoledne či večer. Střídá se tu napětí, akce, i trocha melodramatu. Formou sci-fi thrilleru se tvůrci snaží varovat a moralizovat, ale nejdou moc do hloubky. Zkrátka nesdělí nám nic, co už bychom sami nevěděli. Není tu mnoho originality ani překvapivých zvratů. Naopak jsou tu momenty, které jsme viděli už v mnoha jiných filmech. Pokud jste fanoušky vědecko-fantastického žánru a na nový filmový počin jste se těšili, zůstane Vaše očekávání někde na polovině cesty.

Nesmrtelný 
Self/less, USA
2015

Česká premiéra: 06.08.15
Režie:
Tarsem Singh
Hrají:
Ryan Reynolds, Natalie Martinez, Matthew Goode, Ben Kingsley, Victor Garber, Jesica Ahlberg, Sam Page, Teri Wyble, Oscar Gale, Derek Luke
Délka:
117 minut
Anglicky, české titulky

Oficiální česká stránka filmu:
www.warnerbros.cz
Oficiální stránka:
http://selflessmovie.tumblr.com/

Pošlete článek dál: