Násilná smrt matky ukradla třináctiletému Theovi život. Má v dospělosti šanci vrátit ho zpět do podoby, jaká by se mu líbila? Adaptace románu oceněného Pulitzerovou cenou.

Třináctiletému Theovi (Oakes Fegley) zemře matka při bombovém útoku v newyorském muzeu. Mladík si od té doby neustále vyčítá, že za to může. Do muzea šli s matkou proto, protože měli čas po pohovoru s ředitelem školy, kam byla matka pozvána kvůli Theovu tajnému kouření na záchodě. Navíc v době výbuchu s matkou nebyl – upoutal ho malý obrázek stehlíka připoutaného k bidýlku, a ještě více ho možná upoutala stejně stará dívka stojící s postarším mužem opodál.

Jako jedinou osobu, která by se mohla o Thea po smrti matky postarat, uvedl zoufalý školák matku spolužáka a kamaráda Andyho (Nicole Kidman). Theo začne bydlet ve snobské rodině až do doby, kdy si pro něj přijde táta (Luke Wilson), který od rodiny před půl rokem odešel. Theo se víceméně proti své vůli stěhuje s otcem a jeho novou přítelkyní do opuštěného „satelitu“ v poušti poblíž Las Vegas. Poté, co se ukáže, že je otci-gamblerovi dobrý pouze jako zdroj peněz (kvůli stipendiu), se rozhodne utéci. Vrací se zpět do New Yorku, k postaršímu starožitníkovi Hobiemu (Jeffrey Wright), který ho během pobytu v náhradní rodině učil antikvářskému řemeslu, a navíc se stará o Pippu (ona dívka z muzea), které při výbuchu zahynul strýc. Po celý čas u sebe Theo schovává jako vzácnost obrázek stehlíka, který se mu podařilo po explozi z muzea odnést.

Dospělý Theo (Ansel Elgort) se stává Hobieho společníkem. Má se zasnoubit s dcerou náhradní matky, ale přitom stále tajně miluje Pippu, která žije s přítelem v Londýně. Od dětství, kdy do Thea všichni cpali všemožné prášky na utišení depresí, si v podstatě vypěstoval drogovou závislost. Před okolím se mu však daří to šikovně tajit. Setkání s kamarádem z dětství Borisem, synem ukrajinského imigranta, pro něj znamená nejen útěk z šedivé reality každodenního života, ale bohužel také ztrátu milovaného obrazu. Díky tomu se dostává do věta zločinu a stále více je přesvědčen o tom, že vše, co koná, je špatné, a dokonce kvůli tomu umírají i lidé.

Film Stehlík je adaptací stejnojmenného románu americké esejistky, kritičky a spisovatelky Donny Tartt. Na svém kontě má pouze tři romány, nicméně za Stehlíka, který vyšel v roce 2013, získala o rok později Pulitzerovu cenu a Carnegieho medaili za literaturu. Román byl velmi kladně přijat jak kritikou, tak čtenáři. Mezi ty, kdo jej pochválili, patří také Stephen King nebo bývalá první dáma USA Michelle Obamová.

Knižní předloha má 750 stran a tomu odpovídá i stopáž filmu, která zabere dvě a půl hodiny. Hodnotit žánrově nevyhraněný snímek není jednoduché. Jde v podstatě o jakousi Odyseu, kterou podnikne hlavní hrdina poté, co je mu díky teroristickému útoku násilně ukradeno do té doby idylické dětství. Sledujeme jeho život v náhradní, konvencemi upjaté rodině, poté nedobrovolný přesun do bezútěšného místa v poušti (natáčelo se v Novém Mexiku v lokalitě, která jako by vypadla z Perníkového táty), kde jediným únikem z depresivní reality je pro Thea poněkud vyspělejší a divočejší Boris (Finn Wolfhard – od Stranger Things jeho hvězda stále stoupá).

Po čase se skokem přesouváme do současnosti a sledujeme sečtělého a inteligentního Thea, kterak se snaží najít své štěstí a včlenit se do společnosti. Ať už jako rodinný přítel někdejší náhradní rodiny, nebo rádoby uznávaný starožitník. Ani jedno se mu však nevede podle jeho představ, a tak jedinou jistotou, spojkou s minulostí a symbolem jakési naděje, je Stehlík (skutečný obraz holandského malíře Carela Fabritiuse). Ani to však nemá věčného trvání.

Zpočátku se film odvíjí celkem plynule a my s porozuměním sledujeme nelehký osud náhle téměř osiřelého chlapce. Poté akceptujeme časový skok do současnosti, kdy můžeme doufat, že se mu díky zájmu o umění a o starožitnosti povede lépe. Pak se však vracíme dějově zpátky, kdy Theo s Borisem zabíjejí nudu konzumací alkoholu a lehčích drog a v téhle chvíli začíná trochu nuda, protože tohle všechno už tu bylo mnohokrát a tady je to navíc zbytečně dlouhé a možná to mělo být dějově mnohem dříve.

Při návratu do současnosti zase sledujeme žánrově neurovnaný pohled na současný Theův život, plný zklamání, podvodů a různých excesů. Jelikož jsem knihu nečetl, častokrát jsem si říkal, kam má vlastně film směřovat a co vlastně chce říci. Díky dlouhé stopáži je trochu těžké udržet si pozornost. Theo se v podstatě snaží žít normální život, ale stále se mu to nedaří, někdy je vina v něm samotném, někdy zase v ostatních, jak už to bývá. Zbytek filmu je pak sledem různých událostí, které mohou potkat každého z nás – nešťastná láska, nevěra, špatný obchod, úmrtí blízkých přátel nebo nedobrovolné zavlečení do světa zločinu. Je to docela smutný příběh, ale kdyby se trochu zkrátil a uvedl v sobotu večer v televizi pro ty, kdo si chtějí trochu poplakat, bylo by to lepší.

Filmové adaptace se ujal irský režisér John Crowley, který na sebe upozornil kriminální tragikomedií Intermission a romantickým snímkem Brooklyn, režíroval také mimo jiné několik epizod seriálu Temný případ. Jeho snímek Stehlík především stojí na dvou hereckých výkonech. Zejména na dnes čtrnáctiletém herci jménem Oakes Fegley, který ztělesnil mladého Thea. Ve filmu má možná větší part než dospělý Theo, a i přes svůj mladý věk má za sebou již několik hereckých zkušeností. Zde se výborně vypořádal s vnitřními pocity hlavního hrdiny, kdy není třeba slov na to, abychom pochopili, co právě cítí. Jeho „starší verzi“ si pak zahrál Ansel Elgort (Divergence, Baby Driver nebo nové zpracování Carrie). Ve filmu pak najdeme kromě Nicole Kidman i řadu dalších známých tváří (Sarah Paulson, Denis O’Hare), možná poněkud překvapivě v menších rolích.

Stehlík je dvouapůlhodinový, poklidným tempem kráčející opus plný filozofických úvah, smutku i naděje, úvah o tom, zdali máme vůbec šanci vést život takový, jaký bychom chtěli. Jak už to u podobných děl bývá, každý si z něj může vzít něco jiného, jinak ho pochopit. Je jen otázkou, zdali celková stopáž k tomu pochopení či uchopení není zbytečně dlouhá a zdali ti, kterým se kniha líbila, budou stejně nadšení i z její adaptace.

The Goldfinch
USA 2019
Česká premiéra: 10. 10. 2019
Režie: John Crowley
Hrají: Ansel Elgort, Sarah Paulson, Aneurin Barnard, Finn Wolfhard, Nicole Kidman, Luke Wilson, Willa Fitzgerald, Luke Kleintank, Jeffrey Wright, Denis O’Hare, Ashleigh Cummings, Oakes Fegley, Peter Jacobson, Joey Slotnick, Robert Joy, Pamela Dunlap, Jack DiFalco, Matteo van der Grijna další

Délka: 149 minut
Mluveno anglicky (české titulky)

Oficiální česká stránka filmu: http://www.vertical-ent.cz/klient-84/kino-78/stranka-1669/film-338643

Oficiální stránka: https://www.warnerbros.com/movies/goldfinch/

Share Button

Čtěte také: