Dáma na kolejích v Divadle na Fidlovačce: Když podváděné ženě dojde trpělivost, může se stát cokoliv

Divadlo na Fidlovačce se vrací ke své muzikálové tradici novou adaptací staré předlohy. Klasický film z roku 1966, kde tehdy zářila mladá Jiřina Bohdalová, se tu stává předlohou a inspirací pro barevný a kapku ztřeštěný muzikál.

Film jsem neviděla a v televizi ho skoro nedávají. Srovnávat tak mohli jen zarputilí pamětníci, a pro značnou část publika tak šlo o nový příběh. A o co v něm jde?

Tramvajačka Marie Kučerová náhodou uvidí z okénka svého muže, jak líbá úplně cizí blondýnu. Rupnou jí nervy, nechá stát svojí tramvaj uprostřed ulice a jde vybrat úspory. Pomsta bude sladká!

Cesta Marie za svobodou a svými nesplněnými sny, v prostředí sešněrovaném upjatou morálkou a nepsanými pravidly, že „žena se přece musí obětovat“ není snadné. Ale poradí si…

Muzikálovou zpěvačku Vendulu Příhodovou můžou diváci znát z pražské Saxany nebo fidlovačkového muzikálu Donaha! Tady se zprvu leknete, jak ji poznáte mezi houfem uniformních žen se stejnými účesy a kabáty. Ale coby hlavní hrdinka velmi brzy vystoupí do popředí – zbylé dámy pak proměňují nejen kabáty. V průběhu hry nápaditě představují cestující, sousedky, modelky v salonu, nebo často i mužské role.

Mužských herců a zpěváků je v představení jen pár, zato zásadních. Ivan Lupták coby záletný manžel Kučera předvádí své komediální vlohy. Znát ho můžete z muzikálu Starci na chmelu. Dvojici, o které program mluví jako o taxikáři a revizorovi, hrají Martin Überall a Petr Kolman. Ti tu však fungují hlavně jako jacísi vypravěči, kteří glosují dění a posouvají ho dál. Fidlovačková stálice Lukáš Rous tu ztvárňuje boxera Béďu, manžela milenky.

Příběh o podváděné ženě, která se z pomsty začne chovat stejně svobodně jako každý mužský, se pohybuje dost na hranici reality. Ale v druhé části už ji překračuje a dostává se za čáru absurdna. Ale celé je to tak nějak praštěné, takže si toho možná ani nevšimnete. Jako by příběh proplouval z reality do snu a zase zpátky.

Originální scénu tvoří vysoké schodiště, které se během chvilky změní z tramvaje na banku a hned zas na lesík s břízkami. Změnou osvětlení tu náhle odnikud vyčarují noční bar, přitom to jsou stále ty stejné schody. A celou dobu trhnete, aby si při tom jejich sbíhání nikdo nic nepřišlápl. Úplně nad schodištěm prosvítá bicí souprava, která udává bigbítový tón celému lehce šedesátkovému aranžmá.

Původní písně převzaté z filmu doplnil Petr Malásek a Václav Kopta novými skladbami tak dokonale, že nepoznáte rozdíl, která je nová a která původní.

Opravdu by to chtělo vidět ten film a ujistit se, že i předloha je správně švihlá. Nebo zjistit, jak moc se divadlo odchýlilo a jestli náhodou není lepší než předloha samotná. Nebo přijďte na Fidlovačku rozhodnout se sami…

Režie: Lukáš Pečenka
Dramaturgie: Adéla Vondráková
Scéna a kostýmy: Jozef Hugo Čačko
Choreografie: Ivana Hannichová
Hudba: Jiří Malásek, Jiří Bažant, Vlastimil Hála, Petr Malásek
Hud. nastudování: Kristina Brachtlová
Texty písní: Vratislav Blažek, Václav Kopta
Asistent režie: Petr Veselý
Premiéra: 15. 10. 2026
Délka představení: 125 min., přestávka