Tradice
-
Pašijový týden až do Velikonočního pondělí. Co o něm víme?
Pašijový týden má pro křesťany velký význam. Říká se mu také velký nebo svatý. Nejenže jsou Velikonoce předzvěstí jara, ale mají mnohem hlubší význam. Období začíná po Květné neděli a připomíná poslední dny Ježíše Krista. Patří sem řada lidových zvyků, které tak trochu propojují pohanské a křesťanské zvyky. Řada z nich vydržela do dnešních dnů. Výpočet oslav Velikonoc není úplně snadné, vychází ze složitých výpočtů. Jsou pohyblivé a rozhodující je první jarní úplněk (nejbližší neděle po něm). Velikonoce bere spousta lidí především jako začátek jara. O týdnu do Velikonočního pondělí se říká pašijový týden (pašije tj. utrpení). Ten začíná poslední postní nedělí s názvem Květná neděle. Jednalo se o oslavu…
-
Chodí u vás Barbora? Nezapomeňte na punčochu a větvičku do vázy
Svatá Barbora je patronkou horníků. 3. prosince si děti dávají punčochy za okno a doufají, že jim něco nadělí. Hezkým zvykem je i větvička Barborky do vázy.
-
Čarodějnické rejdění
Filipojakubská noc připadá na 30. dubna, nám je však tento den nebo spíše noc známá jako „pálení čarodějnic”. Poměrně oblíbený zvyk se odehrává večer, kdy se u zapálených ohňů scházejí lidé a slaví konec zimy. Tato noc na první květen byla vždy pokládána za magickou. Mluví se o otevírání nejrůznějších jeskyní, kde se měly skrývat poklady. Původně se ale svátek slavil o úplňku, který připadal na polovinu mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. A jak známo, úplněk vyvolával temné představy. Hlavně v dávných dobách, kdy nebyla příliš velká vzdělanost, se věřilo nejen na kulatý měsíc, ale i na čarodějnice. Speciálně tuto noc se říkalo, že se čarodějnice slétají na sabat.…
-
Masopustní veselí: nezapomenutá česká tradice
Masopust je veselý a bujarý svátek plný jídla a radosti, který začíná den po svátku Tří králů a končí slavnostním průvodem masek v masopustní úterý.
