Liščí neděle: první postní neděle. Co se při ní dělalo a jedlo?
Po Popeleční středě následuje první postní neděle, kterou můžeme znát pod různými názvy. Říkalo se jí Liščí neděle, ale také Pučálková, Pytlová, Černá či Fialová neděle. A každý název má svůj důvod. Poznejte je.
Popeleční středou začíná postní období. A první postní neděle má právě názvy jako Liščí, Pučálková, Pytlová, Černá, ale i Fialová. V křesťanské liturgii má název Invocabit neboli Vyslyším ho.
Po pochování masopustu skončilo veškeré radování. Podle tradice se dospělé ženy oblékaly do černého smutečního oblečení, odtud jeden z názvů. Vyjadřoval úcta k tomuto dni i postnímu období. Fialová barva je liturgická, teda podle roucha, které si obléká kněz při svaté mši.
Pytlová neděle získala název po Pytlovém čtvrtku, ten zase měl být pojmenován podle režného, pytlového postního roucha.
Co je pučálka
Pučálková neděle zase souvisí s jídlem. Pučálka se totiž tradičně připravuje k obědu. Jedná se o jídlo z naklíčeného (pučeného) hrachu. Nemáčíme ho alespoň dva dny a pravidelně přitom měníme vodu. Alespoň dvakrát denně. Tím také přispějeme k tomu, že hrách nebude nadýmat.
A jak se jídlo připravuje? Na pučálku potřebujete kromě naklíčeného hrachu i sůl a pepř a směs pražíte v rostlinném oleji. Můžete si na to vzít řepkový nebo slunečnicový olej nebo lněný, který využívali naši předkové. V každém případě by se nemělo používat sádlo, protože je půst.
Pokud byste raději sladkou verzi, můžete k hrachu přidat med. Z hrachu nemusíte připravovat jen pučálku, hodí se jakýkoliv hrachový pokrm, jako je třeba hrachová kaše nebo polévka.
Někde večer chodil pučálník, který měl na sobě naruby oblečený kožich a na hlavě chlupatou beranici. V zástěře měl saze. Chodil po vsi a tloukl na dveře. Pokud mu někde otevřeli, pučálník je hned zašpinil sazemi.
Co dělat o první postní neděli
Stejně jako o Popeleční středě a dalších dnech, i o první postní neděli by se měl člověk zabývat rozjímáním, být v klidu a plný úcty. Tento den se trávil modlitbami, ale možná byla i manuální práce, kdy se zaměříme na klid a přítomnost. A co dělaly hospodyně? Kromě toho, že připravovaly pučálku, důkladně uklízely.
Co jíst o první postní neděli
Jak už víme, jedla se hodně pučálka a jídla s hrachem obecně. Černá neděle je ale také spojena s postními preclíky, které se pekly v sobotu večer nebo v neděly. Připravovaly se z pšeničné mouky nebo špaldy a navrch se dávala sůl a mák.
S preclíky souvisí i název Liščí neděle. Na Berounsku, Hořovicku, Křivoklátsku a Rakovnicku se den předem tajně připravovaly preclíky tak, aby o tom děti nevěděly. Preclíky často mívaly tvar různých zvířátek či figurek. Hospodyně brzy ráno preclíky navázala na větve stromů. Dětem řekla, že kolem běžela liška a nechala jim na zahradě něco dobrého. Děti se běžely umýt, pomodlit a hledaly preclíky. V některých oblastech obcházela stavení žena převlečená za lišku. Když jí otevřeli dveře, běžela do světnice honit děti. Těm pak dala preclík.
Třeba na Jihlavsku se místo toho pekly koláče, ve kterých nesměla chybět černá barva, což představovala povidla nebo mák.
Seriál k postnímu období:
- postní neděle – Liščí, Černá, Pučálková
- postní neděle – Pražná, Sazometná
- postní neděle – Kýchavá
- postní neděle – Družebná
- postní neděle – Smrtná
- postní neděle – Květná
Zdroje:
farnost-litomerice.cz/clanky/Postni-nedele-jejich-nazvy.html
Wikipedia.org
vira.cz
Milada Motlová: Český rok od jara do zimy, Fortuna Libri, 2010
Napsat komentář