Žít bez bolesti od Tomáše Rychnovského: 18 inspirativních rozhovorů. Jak skrze psychosomatiku zvládnout stres, únavu a chronické bolesti

Tomáš Rychnovský je známý fyzioterapeut, který ve své nové knize Žít bez bolesti přináší 18 inspirativních rozhovorů s předními odborníky z různých oborů. Máme ukázku z knihy.

Žít bez bolesti pomůže znovu najít smysl, radost a klid v každodenním životě. Skutečná změna začíná uvnitř a může pomoci. Tomáš Rychnovský provází čtenáře otázkami, jak se dívat na život, když procházíte bolestí, jak pečovat o svou psychiku, zdraví i vztahy – bez tlaku, ale s pochopením, jak žít spokojeně i navzdory vnějším okolnostem nebo co dělat, když cítíme ztrátu radosti a smyslu či vnitřní vyčerpání.

„Osobní, hluboké a zároveň praktické rozhovory s 18 odborníky z různých oborů – od medicíny, psychologie až po výživu, filozofii a osobní rozvoj – umožní čtenáři zastavit se a podívat na svůj život jejich očima. Získá tak nejen pocit, že nejsem sám, ale uvědomí si i cenné souvislosti mezi zdravím, psychikou, prostředím a životním nastavením. Dostane neotřelé odpovědi na otázky, které běžně nemáme komu položit,“ říká Tomáš Rychnovský a pokračuje. „Kniha není jen ke čtení. Je k přemýšlení, k návratu k sobě. Je cestou zpět k radosti, smyslu a hlubšímu klidu.“

Na které osobnosti se můžete těšit? Margit Slimáková, Cyril Hoschl, Radek Ptáček, Marian Jelínek, Milan Studnička, Jan Vojáček, Radkin Honzák, Petr Havlíček, Anna Hogenová, Pavel Ruml, Denisa Říha Palečková, Libor Mattuš, Ondřej Fafejta, Lucie Harnošová, Pavel Moric, Helena Máslová, Tomáš Pacina a Zdeňka Šíp Staňková, přináší pohled, jak prostřednictvím psychosomatiky zvládnout stres, únavu a chronické bolesti. V Žít bez bolesti obsahuje i psychosomatické minimum.

Kdo je Tomáš Rychnovský?

Tomáš Rychnovský je průkopníkem v propojení fyzioterapie s psychosomatikou. Odborné znalosti získal na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu a výzkumu pohybového aparátu. 10 let spolupracoval s profesorem Pavlem Kolářem na rehabilitační klinice FN Motol, kde si osvojil moderní terapeutické postupy, které dále rozvíjí ve své praxi od roku 2001. Během své kariéry měl možnost diskutovat s legendou světové fyzioterapie, profesorem Karlem Lewitem, což významně ovlivnilo jeho přístup k léčbě. V roce 2006 rozšířil svou praxi o péči o dětské pacienty, čímž získal cenné poznatky o vývoji pohybových vzorců od raného věku.

Kromě klinické praxe se věnuje vzdělávání veřejnosti. Pořádá přednášky a semináře zaměřené na cílené cvičení páteře, zvládání stresu a psychosomatické přístupy ke zdraví a k člověku. Jeho holistický (celostní, celkový) pohled na léčbu byl tvořen odbornými zkušenostmi, studiem na Pražské psychoterapeutické fakultě, ale hlavně změnou přístupu k sobě samému. Ve své práci propojuje vědecké poznatky s důrazem na sebepoznání a každodenní praxi. Díky tomu patří mezi nejvyhledávanější odborníky v oblasti komplexního přístupu k léčbě bolesti v České republice.

Tomáš Rychnovský spoluautorem bestselleru Každá bolest má svou příčinu (BizBooks, 2019), který pomáhá čtenářům pochopit spojitost mezi emočním a fyzickým zdravím. 

Přečtěte si ukázku z knihy Žít bez bolesti, ve které na otázky odpovídá Mgr. Denisa Říha Palečková, lektorka v oblasti partnerských vztahů, vědomé sexuality a osobního rozvoje.

Ukázka z knihy

Řekněme, že vztah přechází od zamilovanosti do fáze, kdy přibývá nesouladů, nedorozumění a neshod. Co bys poradila lidem nebo párům, aby vnímali a dělali?

Obrovskou prověrkou vztahu je příchod dětí, přičemž někdy si pár tohle zkombinuje ještě s rekonstrukcí domu. V takovém zátěžovém období bývají oba partneři psychicky i fyzicky velmi vyčerpaní. Žena se stará třeba hned o dvě mrňavé děti, kojí, nespí, pečuje o domácnost. Muž přichází domů s pocitem, že toho hodně dělá, pracuje, zabezpečuje rodinu a ve volných chvílích maká na stavbě, aby měli společné bydlení. Ani jeden není vyživený, ani jeden není oceněný. A oba touží, aby jim ocenění dodal ten druhý.

V tomto velmi náročném období je důležité si uvědomit, jak esenciální je dát si sám sobě péči a dát péči taky vztahu. Můžu jít jako žena na masáž, nechat se opečovat, na chvíli vypnout. Muž může jít kamkoliv, kde se nemusí soustředit na nic a na nikoho. U výživy vztahu jde o to, že tráví určitý čas spolu a něco hezkého spolu zažijí. Jen nesmí čekat, že časové okno vznikne samo od sebe. Stojí za to zapojit kreativitu a zjistit, co můžeme jako pár delegovat. Jde o chod domácnosti, hlídání, zaměstnání, stavbu? A fakt si dát tu práci a udělat si prostor, i když to nebudou celé dny, ale jen kratší časové úseky. I ty mohou být velmi vyživující.

ŽENA V ROLI OBĚTI
JE JAKO DIKOBRAZ

Toto je pro mě velmi aktuální téma. Rok a tři čtvrtě jsme stavěli dům, přičemž s manželkou máme čtyři děti ve střídavé péči a ještě jsme si pořídili společné páté. Musím říct, že šlo o nejtěžší období celého mého života. Zároveň jsem vnímal jako skvělé, že pokud si dokážu vyhodnocovat myšlenky, které vycházejí na povrch právě díky těmhle náročným okolnostem, je to nádherná příležitost pro přeměnu a vnímání toho, co vlastně my oba, ona a já, potřebujeme.

Určitě čím víc lidí, tím je celý proces složitější. Hrají v něm roli emoce dětí, partnerů i expartnerů, je časově náročný, je třeba vytvořit harmonogram a všechno skloubit. A obzvlášť v takových chvílích je pak důležité ukotvit se v něčem, co nás přesahuje. Teď nemyslím nutně víru, i když to je samozřejmě skvělá věc. Ale vědět třeba, jaké hodnoty vyznáváme, co je pro nás důležité, jaké prostředí chceme tvořit. Být v souladu na vyšší úrovni a uvědomovat si, že na tomhle společně pracujeme.

Už někdy na střední škole se mi dostala do ruky nádherná knížka Sedm návyků vůdčích osobností od Stephena Coveyho (vyd. Pragma, 1996 – pozn. red.), z níž dodnes čerpám. Autor v ní píše mimo jiné o hodnotách a o potřebě uvědomit si, kam v životě směřujeme. Poslouží nám to jako maják, když se zrovna babráme v nějaké krizi nebo řešíme náročnou emocionální situaci doma. Byť to budou drobnosti, tak i ty nás dokážou rozsekat, když nejsme ukotveni v něčem větším a nemáme jasno, jaké prostředí chceme vytvářet, jaké hodnoty vyznáváme jako pár a jako rodina a co chceme předat dětem. Jinými slovy, právě tohle nám umožňuje udržet si nadhled nad drobnými, leč intenzivními situacemi.

Jak ale standardní chlap pochopí, co ta žena chce?

Jak už jsem zmínila, žena chce většinou po muži jeho plnou pozornost. On i třeba pobývá zrovna doma, ale je duchem nepřítomný. Žena i děti na něho dorážejí, aby si jich všímal, a on se tedy snaží být tam pro všechny naráz, což není možné. Anebo je zahlcený požadavky všech, a stahuje se o to víc. Tady pomůže, když se vědomě rozhodne, že teď se bude věnovat manželce a hned pak dětem. A opravdu jednomu po druhém dá pozornost a vyživí vztah s ním. Sice po něm mohou chtít víc, ale i ten stávající čas plné přítomnosti obrovsky pomůže.

Kdybys to měla shrnout, co bys poradila ženám, aby dávaly najevo mužům?

Co mužům velmi často chybí, je ocenění. Spousta mužů jsou skvělí chlapi, kteří chtějí, aby byla jejich žena šťastná. Akorát nevědí, jak to mají udělat, protože v každodenní realitě prožívají její nespokojenost. Pořád jim něco vyčítá, udělají deset věcí a jí chybí jedenáctá, pořád je něco špatně, pořád je nespokojená. Minimálně z jejích pohledů mají ten pocit.

Potom je ženino ocenění balzám na mužskou duši. Je šťastný, že žena je šťastná.

Moje rada pro ženy je proaktivně se starat o to, aby byly v pohodě. Mnoho žen namítne, jak mohou být spokojené, když mají na starosti tisíc věcí. Ale je důležité uvědomit si svoji zodpovědnost, protože je ovlivňuje de facto generační návyk: strhám se, postarám se o všechno a o všechny, jenom ne o sebe, až padnu a umřu. Ženy s tímto nastavením jdou často na hranici fyzického vyčerpání, až onemocnění.

Měly by si ale uvědomit, že jejich přínosem do partnerství i do rodiny je postarat se nejen o ostatní, ale také o to, aby byly samy spokojené a v pohodě. A jestli nejsou, měly by zjistit, co potřebují a co pro to mohou udělat. Jde o to, skutečně si stoupnout do role té, která tvoří, a ne do oběti, která maká, je strhaná, cítí se nedoceněná, až zahořkne. V tomto módu je žena jako dikobraz a muže vlastně odpuzuje. Jinými slovy, odstrkuje, co si vlastně přeje dostat. Když je naopak spokojená, je mnohem přístupnější a muž jí dává mnohem víc pozornosti.

Vnímám u žen, které nemají sílu tvořit, že jim brání velká vnitřní bolest. Jsou v roli oběti a říkají, že celý život nedostávaly, a proto jim mají dávat ti druzí.

Často se to přenáší z generace na generaci, kdy se tyhle vzorce učíme od mámy a od babičky a máme tendenci replikovat, co vidíme okolo. Díky výchově nevidíme samy sebe, nevidíme, jak samy sobě překračujeme hranice. Ale to se dá postupně změnit.

Jako lidé máme dar odstupu a nadhledu. Jakmile začneme vzorce rozpoznávat a vnímat, je to první krok k tomu, abychom z nich vystoupili. A já musím říct, že ženy mají obrovskou moc měnit vztahy skrze to, jak mění sebe. Cesta pro tyto ženy je každou chvíli se sama sebe ptát, co potřebuji, abych byla uvolněná, spokojená a bylo mi dobře. Jedna žena mi vyprávěla, že pracovala na změně, protože chtěla získat svého muže zpět. A jak se začala mít víc ráda, muž se k ní sice chtěl vrátit, ale ona zjistila, že už s ním být nechce. I toto je někdy výsledek procesu.

Nicméně platí, že jakmile k sobě žena začne přistupovat jako k milované bytosti a chce, aby se ta bytost měla dobře, jí i všem okolo je mnohem líp. Ženy to někdy odmávnou s tím, že přece nemůžou být tak sobecké a sebestředné, ale to je naprosto mylné uvažování. Spokojená žena, ukotvená sama v sobě, je jako magnet. Vytváří tak příjemné energetické pole, že pro muže i děti je radost a požehnání být v její blízkosti. A tohle bych si moc přála, aby ženy pochopily.

Mgr. Denisa Říha Palečková (*1976) působí jako lektorka v oblasti partnerských vztahů, vědomé sexuality a osobního rozvoje. Je autorkou bestsellerů Tajemství šťastných vztahů a Tajemství lásky k sobě, vystupuje na konferencích včetně TEDx a je zakladatelkou Školy celostní smyslné masáže, Školy šťastného partnerství, masážního studia ARKAYA® a metody CORE TOUCH®. Tvoří taky online kurzy zaměřené na podporu lásky k sobě i ve vztahu. Více informací najdete na www.denisapaleckova.cz.