3 dánské zámky, jeden palác pro panenky, rozsáhlé zámecké parky a krásy UNESCO

Milovníkům zámků se cesta do dánského Sjeallandu prodraží – musí se totiž stavit na ostrově Fynn.

Minout ho a jet trajektem je sice levnější, když pojedete po pevnině a zaplatíte si průjezd přes mosty, na ostrově Fynn neminete Egeskov slot. Jedná se o líbezný vodní zámeček, postavený v cihlové gotice. Název znamená „Dubový les“ a ten prý celý padl na stavbu zámku, především na piloty v jezírku, na kterých stavba stojí. Zámek stále patří šlechtické rodině, tudíž některé části jsou nepřístupné, v těch rodina stále bydlí. Mimo tradičních interiérů je mimořádný především domem pro panenky, ale ne ledajakým – Titániin palác je z roku 1907 a jeho stavba prý trvala 15 let. Nic z nábytečku není kašírované, najdete tam pravý mramor, intarzie, mnoho druhů dřeva.. Na půdě zámku se nachází výstava plechových hraček a autíček v originálních bublinách, plus kuchyňské náčiní v průběhu času. Areál zámeckého parku jinak nabízí nepřeberné množství atrakcí pro malé i velké, je tu program na celý den. Dámy se mohou kochat zahradami (užitková, renesanční, anglický park nebo snad ve stylu japonských potůčků) pro pány jsou tu výstavy veteránů, zemědělských strojů, prvních motocyklů i prastarých karavanů. Děti se vyřádí na hřištích, bludištích i stromové cestě. Příhodně umístěná bistra pokryjí náhlé návaly hladu. V parku můžete potkat pávy, koupit si rostlinky a odcházet s vědomím, že jste určitě nestihli obejít všechno (fuchsiová zahrada byla moc v rohu…). Za těch těžkých 350 DKN dostanete vše, co šlo.

Romantickým zámkem Sjeallandu je bezesporu Frederiksborg Slot. Je opět perlou a vodním zámkem, opět cihlovým, ale rozhodně o dost rozsáhlejším než byl Egeskov. I když zámek spadá pod Státní muzeum (a vstupné je tak o mnoho levnější) z interiéru byste to nepoznali. Po velkém požáru nechal mecenáš zámek restaurovat do původní podoby a vy jste tak zaplaveni množstvím výzdoby a obrazů, až oči přechází. Obrovská kaple vám vezme dech, a na bočních stěnách galerie ve výstavě nositelů Řádu slona – nejvýznamnějšího dánského vyznamenání – můžete hledat jediného Čecha – TGM. Pokud si nezaplatíte místního průvodce, musí vám k orientaci stačit zalaminované listy s textem, ke každému pokoji zvlášť. V některé s místností můžete potkat i slečny v dobových kostýmech, ve vedrech, jaká tam panovala, je ale tato brigáda opravdu těžce vydřená. Ve Velkém sále v druhém patře je aktuální výstava k 50. narozeninám prince Fredrika – najdete tam jeho oblíbenou motorku, svatební šaty i speciální známky k narození prvního potomka. Ve třetím patře je pak výstava moderního umění. Rozsáhlé zámecké zahrady jsou určeny zájemcům, které netlačí čas. Ty, které tlačí, mohou obdivovat krásně vytvarovanou barokní zahradu hned za zámkem, odkud se výtečně fotografuje panoráma…

O něco severněji se nachází další zajímavý zámek, i když ne tak výstavní jako Frederiksborg. Zámek Kronborg má zas jiné zvláštnosti. Ve středověku patřil k nejvýznamnějším, odchytával lodě, aby Dánsku platili clo, a byl řádně opevněn. Dodnes můžete obdivovat děla a hvězdicovité opevnění. Od roku 2000 je zapsán na seznam UNESCO. Co chybí zámku na zdobných interiérech, to dohání atmosférou – nejen že vás náležitě vyděsí prohlídka kasemat (sklepení s temnými chodbami, nízkým stropem a kluzkými kameny) ale na nádvoří můžete klidně potkat Hamleta. Kronborg totiž sloužil Shakespearovi jako inspirace k Elsinoru (nebo možná samo město Helsingor) tudíž se na zámku každé léto už od roku 1937 konají shakespearovské slavnosti. Součástí expozice je i fotogalerie slavných herců, kteří kdy na zámku hráli tragického dánského kralevice. Další z atrakcí je výstup na věž se 145 schody, odkud je vidět na sousední Švédsko i na město Helsingor. I to stojí za návštěvu. Jeho radnice a kostel nepřekvapí cihlovou gotikou, mohla by vás však překvapit moderní přestavba přístavních doků, která probíhala cca před 10 lety. Vzniklo zde nejen Námořní muzeum (které získalo řadu ocenění za architektonické řešení) ale z průmyslových hal se stalo moderní kulturní centrum s knihovnou a multifunkčními sály. Další haly slouží např. jako filmové ateliéry, ale pro turisty je zajímavá až ta poslední – skrývá se v ní festival Street food, tedy pouličního jídla. Obrovská hala se tak proměnila v ulici, kde si u pojízdného stánku můžete koupit speciality z různých světových kuchyní, od italské, britské až k indické. Je to prazvláštní zážitek, ale potěšující takové turisty, kteří před další cestou hledají jen něco menšího k zakousnutí. Najdete tam i knihobudku a stojan s fotobuňkou, odkud můžete poslat MMS kamarádům domů…

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: