Nejstarší rostlinná makrofosílie světa se ukrývala v Národním muzeu

Vědci z Národního muzea našli světový unikát – větvičku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Nejstarší jednoznačný makroskopický zbytek suchozemské rostliny je starý 432 milionů let. Je důkazem, že tehdejší suchozemská flóra byla schopna vytvářet kyslík a měla proto zelenou barvu. Informace o objevu uveřejnili vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty UK a Geologického ústavu AVČR ve vědeckém časopise Nature Plants.

Zajímavý objev

Se stářím 432 milionů let představuje větvička nejstarší jednoznačný makroskopický zbytek suchozemské rostliny, který udiví svou velikostí. Do této doby byly rostlinné zbytky z Irska velké jen několik milimetrů. Ani silurské nálezy z Velké Británie nebo z Brazílie nebyly větší než 2,5 cm. Mělo se za to, že tak malá rostlina nemohla obsahovat podpůrná, vodivá a navíc fotosyntetická pletiva. Paleontolog Kevin Boyce se domníval, že první rostliny nemohly být zelené. Český nález má asi 6 cm a tuto teorii vyvrací. Je to jednoznačné potvrzení, že cooksonia měla dostatek objemu těla, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy a rozvodu vody a živin, což jí umožňovalo samostatnou existenci.

Dobře ukrytý poklad

Kuriózní na celé věci je to, že zmíněná rostlina byla pečlivě ukryta v muzejních depozitářích celých 150 let. Ve skalách u středočeských Loděnic ji nalezl známý francouzský paleontolog Joachim Barrande. S jeho sbírkou se pak dostala do sbírek Vlasteneckého (dnešního Národního) muzea. Fosílii ale nikdo nevěnoval pozornost. Nejspíš nebyla tak atraktivní jako prvohorní pozůstatky fauny s trilobity.
Exemplář byl určen jako fosilní řasa nejasného zařazení (Fucoides) a byl nasměrován do bedny ve sklepním depozitáři Národního muzea. Tam zůstal bez pozornosti. Paleontologové v roce 2011 stěhovali sbírkové předměty do depozitářů v Horních Počernicích a při třídění paleontolog Vojtěch Turek poznal suchozemskou fosilní rostlinu. Předal ji k dalšímu zpracování specialistům. Specialisté se vydali na Barrandem označené místo nálezu, tedy k Barrandovým jámám u Loděnic, kde našli další cooksonie. Ale žádná už nedosahovala kvality Barrandova nálezu.

Znalostí o vývoji nejstarších suchozemských rostlin není mnoho. Proto je každý nález fosilní rostliny z období tvorby prvních suchozemských ekosystémů jistou senzací. Z tohoto důvodu se stane nalezená rostlina součástí stálé expozice potom, co bude otevřena zrekonstruovaná Historická budova Národního muzea. Předpokládaný termín částečného zpřístupnění budovy po rekonstrukci je 28. říjen 2018, kdy bude otevření budovy spojeno s velkou výstavou k 100. výročí založení Československé republiky a 200 letům od založení Národního muzea. Stálé expozice se budou dokončovat během dalších dvou let.

Odborný text publikovaný v Nature Plants.

Zdroj: TZ Přírodovědeckého muzea

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: