Město, které sáhne po duši

Lisa netoužila po životě jinde. Toužila po životě, který by ji naplňoval a bavil. Do jisté doby žila jen životem své maminky. Pak najednou zůstala sama, opuštěná, bezradná. Právě v tu chvíli se zjevila Paříž.

Lisa vyrůstala pod ochranným křídlem své maminky, lehce nervově labilní ženy, která po mnohém toužila, ale nic z toho si nesplnila. Po smrti otce se jejich vztah ještě utužil, staly se přítelkyněmi, důvěrnicemi. Pak matka zemřela a Lise se rozpadl svět. Téměř rok nebyla schopna normálního života, bezmála přišla o práci, zhroutily se jí vztahy. Právě v době, kdy běžně vstávala v jednu odpoledne a z postele se vypotácela až ve čtyři, dostala šílený nápad. Začala hledat byt ve své milované Paříži, jako by to byl ten nejlepší lék.

Když člověk svěří vesmíru své sny, vesmír odpoví. Jakmile však člověk o svém snu promluví s jiným člověkem, rázem je za svůj sen zodpovědný. Touto poučkou se Lisa řídila, a když se svěřila se svým snem přátelům při návštěvě Paříže, ještě ji povzbudili. Do několika měsíců měla byt v Paříži a zmatek v hlavě. Skutečně může všechno zahodit, prodat svůj rodný dům, zbavit se všech vzpomínek a zmizet do cizí země?

Najednou se ocitá v kouzelném a čarokrásném Městě světel, které se pro běžného obyvatele stává obyčejným městem se svými ctnostmi, ale i starostmi, problémy a rutinou. Lisa si francouzsky tak maximálně objedná kávu či koupí kus bagety, ale rozhodně si není schopná najít práci a plnohodnotně žít. Zbláznila se? Na co, sakra, myslela, když se rozhodla splnit si tenhle praštěný sen? Dobrodružství začíná a vy si o něm můžete číst.

Autorka Lisa Anselmová napsala úsměvné, něžné a křehké vyprávění o ztrátě i znovunalezení pevné půdy pod nohama. Příběh o promarněných příležitostech a splněných snech. Biografický román Život v Paříži: Můj splněný sen, vydaný nakladatelstvím Jota, napsala Lisa jako poctu své mamince, která ji zcela nevědomky postrčila ke zvládnutí velkých věcí.

Život v Paříži potěší všechny milovníky Francie, Paříže i dobrodružného života. Pokud jste si oblíbili například Rok v Provenci, s chutí a velmi snadno podlehnete i kouzlu této knihy. Připravte se na slzy smutku, dojetí, salvy smíchu i krásného pocitu nostalgie, který si neskutečně užijete. A vřele doporučuji zkusit se také zamyslet, jestli jste nepropásli nějaké vlastní dosud nesplněné sny.

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: