Je rok 1945 a válka právě skončila. Británie se vzpamatovává jen pomalu a její obyvatelé zvolna zvedají hlavy. V londýnském klubu May of Teck, penzionu pro dívky s nízkými příjmy, konec války znamená začátek něčeho nového, nových snů…

I když je „klub“ jen lepší výraz pro lacinou ubytovnu, z těchto stránek byste to nepoznali. Namísto chmurných vyhlídek tu zní dívčí štěbetání, brnkání na piano, všudypřítomný recitační přednes Joanny i literární pitvy slibných básníků. Ačkoli život v době přídělových lístků byl určitě těžký, mnohé dívky v klubu se mu s přehledem dokázaly přizpůsobit – a kdo měl známosti, přístup ke spíži nebo luxusní šaty po tetě, ten si mohl určit výhodnější podmínky (nebo mýdlo, lístky na sladkosti…). Příběh tu sleduje hrstku těch nejvýraznějších dívek, ale všechny napříč patry mají stejný cílevědomý sen – mít se líp než teď. Získat lepší práci, výhodně se vdát. Nebo obojí. Mužští nápadníci okouzleně sledují cvrkot v domě, tu chudobu zamaskovanou smíchem, mládím a ambicemi…

Tahle knížka patří k těm, kde si čtete věty několikrát za sebou, abyste si vychutnali jejich dokonalost – každé slovo tu má své místo. A možná také abyste se ujistili významem těch slov. Mnohdy je totiž věta úžasně vtipná, a až pak vám dojde, že popisuje něco, co vtipné vlastně není.  Autorka třeba hned v úvodu popsala rozbombardovaný Londýn tak lehce, jako by o nic nešlo.

Ta nenucenost se nese celou knížkou. Jako by říkala – „tak to prostě bylo. Není třeba kolem toho dělat nějaký humbuk.”. A tak se necháváte ukolébat historkami o Seleniných aférkách nebo práci Jane v nakladatelství, dokud vám drsný závěr nepřipomene, že rok 1945 vlastně až taková sranda nebyla.

Na minimálním prostoru útlé novely tu skotská autorka popsala mikrosvět klubu, který sama poznala v jeho edinburské verzi. Tenhle vybroušeně stylistický dárek vydalo čerstvé malé nakladatelství Maraton, které ví, že vydávat náročnější literaturu je běh na dlouho trať, ale nebojí se toho. A vzhledem k tomu, jak jsem musela o knížce přemýšlet a jak dlouho po dočtení ještě doznívala, tam mají dobrou ruku na tituly…

Originál: The Girls of Slender Means, 1963, 2018; překlad:  Martin Pokorný, vydal: Maraton, 2021, 155 stran

Share Button