Už pár let je na prknech divadla Studio DVA k vidění hudební komedie pro celou rodinu Saxana. Pokud se chcete pobavit a zavzpomínat, není o čem přemýšlet…

Foto: Jerry Háša

Dnes už legendární český film z čarodějnického i lidského prostředí se díky humoru a kouzlům zapsal hluboko do diváckých srdcí, takže jsou všichni zvědaví, jak dopadla divadelní verze. Některé kouzelnické triky se dají napodobit v reálu jen stěží, režisér Šimon Caban si s tím však poradil s přehledem.

Coby Saxana řádí a léta na koštěti Vendula Příhodová, jejíž nadšení a entuziasmus strhává především mladší diváky. Pro ty jsou také určené různé lehčí triky, nad kterými se rodiče jen shovívavě usmívají. Usmívat se ale přestanou, když budou přemýšlet nad provedením těch obtížnějších kouzel, které už se nezdají tak jasné. Honzu si zahrál Václav Jílek. Je to milá role, ale sígři se hrají a zapamatují líp. Třeba postava hajzlíka Rouska sedla Štěpánu Benonim jako ulitá. Co na tom, že Jílkovi s Benonim už dávno není dvacet – dětem je to jedno a dospělí s pobavením přistoupí na tu nadsázku, že hrají deváťáky…

Roman Štabrňák hraje vysloužilého upíra, který rád uklízí – a zahrál si ho s gustem, což je znát. Sabina Remundová zvládla s grácií šílenou trojroli školnice – kuchařky – bláznivky, a její ztvárnění krocana těžko něco překoná. Ale největší salvy smíchu stejně způsobují Jan Kraus a Ivana Chýlková coby šestiruký ředitel čarodějnické školy a čarodějnická učitelka (v dvojroli s ředitelem a učitelkou v lidském světě). Na ty jsme v podstatě čekali. Na ně a taky na slavné hlášky, které prostě musely zaznít. „Váš tatínek je taky netopýr?“ nebo „Kolumbus přijíždí po kouskách!“

První polovina byla perfektní. Scéna evokující 70. léta, kdy se vtipně prostřídávala školní třída, sborovna, Honzův pokoj s proutěným obložením a chodba v paneláku… Vtipné detaily a nápady udržovaly diváky ve střehu a pobavené, byť některé vtipy asi pochopili jen ti starší. Říká se, že režírovat děti a zvířata je za trest, ale tady králíci ani slepice žádnou ostudu neudělali. Scénář se držel předlohy a vše šlo jako po másle. Druhá část se musela poprat s útěkem kluků z interiéru do plenéru, a tak se režisér rozhodl překvapit a odklonit se od klasiky. Vizuálně tahle scéna působí zajímavě, ale celkově do příběhu moc nezapadá. Možná to měla být úlitba současné generaci dětí, které potřebují alespoň nějakou zmínku o technologiích, aby byly šťastné…

A když na podium v závěru vystoupila Petra Černocká, sem tam museli rodiče šeptem vysvětlovat mladším, kdo to je a proč jí všichni tleskají, když ještě neřekla nic vtipného. Ale bez ní by to nebyla ta správná Saxana, takže všeobecná spokojenost, propojenost s minulostí – ani by mi nedošlo, že Jan Kraus ve filmu taky hrál, byť docela jinou roli, kdyby to řadu za mnou nevysvětlovala maminka dítěti. A s dodatkem „musíme se na film zase někdy podívat, ten byl stejně nejlepší“. Ano byl, ale i snaha se počítá. Povedená kouzla, vtipná scéna, nápadité vychytávky, králičí zuby a banda grázlíků… Je tu toho dost, co se povedlo. A na cestu refrén, kterého se nezbavíte. „Saxáááno!“

Studio DVA

Saxana: Berenika Kohoutová / Vendula Příhodová
Honza: Václav Jílek (understudy Milan Ligač)
Rousek: Štěpán Benoni
Bujnoch: Filip Hořejš
Adámek: Milan Ligač (understudy Viktor Novák)
Učitelka: Ivana Chýlková (understudy Veronika Morávková)
Ředitel, Doktor: Jan Kraus
Školník a Kouzelnický průvodce představením: Roman Štabrňák
Školnice, Pacientka, Kuchařka: Sabina Remundová
Bláha, Netopýr: Vilém Udatný
Koutná, Zdravotní sestra, Obsluha v McDonaldu a další: Petra Kosková
Speciální host ve filmovém kostýmu Theodora Pištěka: Petra Černocká
Autoři a inscenační tým
Původní scénář: Miloš Macourek, Hermína Franková, Václav Vorlíček
Režie, scéna, divadelní adaptace: Šimon Caban
Kostýmy: Simona Rybáková
Kouzla a efekty: Roman Štabrňák, Pavel Dolejška
Hudba: David Solař, Angelo Michajlov
Texty písní: Jan Fischer, Pavel Kopta
Choreografie: Petra Parvoničová
Videoprojekce: Petr Hloušek
Dramaturgická spolupráce: Darina Abrahámová

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: