Tarzana není třeba nijak dlouze představovat. Slavný příběh, zpracovaný jako broadwayský muzikál, nyní na česká prkna přináší Divadlo Hybernia…

Tato verze vychází z veselé disneyovky z roku 1999, kterou doplnil hudbou Phil Collins. A tak se nejzpracovávanější námět dostal i do kánonu disneyovek a do srdcí celých generací diváků.

Foto: Divadlo Hybernia

Na kresleném Tarzanovi jsem byla před 20 lety v kině a byl to zážitek. Divadelní zpracování byl také zážitek, ale dočista jiný, nový a parádní. Stále bylo na co se dívat, poslouchat, být ve střehu…

Příběh o chlapci, který přežije ztroskotání lodi a ujme se ho gorilí rodina, je notoricky známý. Gorilí máma Kala (skvělá Michaela Gemrotová) si sice nové mládě musí trochu vyvzdorovat u vůdce tlupy Kerchaka (Ernesto Čekan patřičně dominantní) ale nakonec se jí podaří vychovat z mimina dospělého, který ale neví, kým je. Nápad postupného dospívání, a tedy minimálně dvou scén s „mladým Tarzanem“, byl chytrý. I když jsme se chvílemi o hubeného Matea Klimka báli, svou choreografii zvládl na jedničku. Když se skály znovu otočily, Tarzan už byl velký – a měl vysportované tělo Petera Pechy, taháka celého muzikálu. Spolu s kámošem Terkem (Martin Šemík se v roli pěkně vyblbnul) vymýšlí, jak přispět rodině, než potká výpravu profesora Portera, a hlavně jeho dceru Jane.

Jaromír Dulava je pro role popletených pánů jako dělaný, Petra Vojtková přesvědčí jako lehce střelená badatelka. Kvůli lovci Claytonovi (působivě podlý Rudolf Kubík) je druhá polovina představení citelně temnější. Jistě, Tarzan tam taky hledá svou identitu a musí se rozhodnout mezi rodinami, ale proti živelné a optimistické první půlce… Jako by příchod lidí s puškami změnil celou atmosféru.

Hudbu zajišťoval živý orchestr a zpěv byl perfektní. Prý i majitelé broadwayské licence pochválili scénu, propojení skutečných větví a lián s projekcemi na zeď i na plátna navozovalo skvělý dojem opravdové džungle (nebo aspoň tropického pavilonu v pražské zoo…). Největší úspěch ale podle mého měla gorilí tlupa. Kdykoli vtrhla na scénu, vnesla s sebou energii a rošťáctví. Střapaté kostýmy a chytré masky upoutávaly pozornost, nemluvě o náročné choreografii (i s využitím všech možných lián, díky kterým lítali opičáci i nad prvními řadami diváků). Choreografie také zahrnovala pohyby a gesta, typická právě pro gorily. Věrní návštěvníci pražské ZOO a její gorilí tlupy tak suverénně pochopili, že si tady choreograf pečlivě nastudoval dokumenty, že přesně takhle gorilí interakce vypadá. To na mně udělalo opravdu dojem…

Energický a báječný muzikál, plný náročných akrobacií a džungle rovníkové Afriky, si užije celá rodina.

Režie: Libor Vaculík
Libreto: David Henry Hwang / Martin Fahrner
Hudba: Phil Collins
Texty písní: Phil Collins / Pavel Cmíral
Hrají:
Kala: Michaela Gemrotová I Dita Hořínková,
Kerchak Josef Vojtek I Marian Vojtko I Ernesto Čekan ,
Tarzan: David Gránský I Peter Pecha I Vojtěch Drahokoupil,
Jane: Ivana Korolová I Petra Vraspírová,
Terk: Ladislav Korbel I Martin Šemík I Vojtěch Drahokoupil,
Porter: Jaromír Dulava I Tomáš Trapl,
Clayton: Ernesto Čekan I Rudolf Kubík,
Leopard I Snipes: Tomáš Smička I Alexej Kolva l
Malý Tarzan: Viktor Antonio l Mateo Klimek l Filip Vlastník l Michal Mückstein jr.
Délka představení: 2 hod 30 minut ( s přestávkou )
PREMIÉRA – Divadlo Hybernia 4. října 2019

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: