Světový den zdraví – několik doporučení k prevenci a péči o zdraví

 

7. duben je Světovým dnem zdraví. Pojďme si zopakovat, na co máte nárok, abyste si zkontrolovali zdraví. Co všechno patří pod všeobecnou preventivní prohlídku jednou za dva roky?

Preventivní prohlídky plně hrazené pojišťovnou

Ne však každý se o zdraví stará tak, jak by si zasloužilo. K tomu, aby zůstal náš organismus co nejdéle ve výborné kondici, slouží preventivní prohlídky. To, že se cítíte zdrávi neznamená, že nepotřebujete zkontrolovat. Dají se tak odhalit i vážné zdravotní problémy.

Máte nárok na

• všeobecnou preventivní prohlídku u praktického lékaře – 1x za dva roky (děti do 3 let u praktického lékaře pro děti a dorost častěji, od 3 let pak rovněž ve 2letých intervalech)

• gynekologickou preventivní prohlídku – každoročně od 15 let

• stomatologickou prohlídku – 2x ročně (1 preventivní prohlídka podle vyhlášky + 1 tzv. pravidelná prohlídka)

Na tyto preventivní prohlídky navazují tzv. screeningové programy, které mají odhalit výskyt onkologických onemocnění v raném stadiu, kdy lidé ještě nemají žádné příznaky nebo potíže.

V ČR existují tři organizované programy screeningu zhoubných nádorů:

• screening nádorů prsu prostřednictvím mamografie na akreditovaných pracovištích – od 45 let 1x za dva roky

• screening nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice od 50 do 55 let 1x ročně; od 55 let 1x za dva roky tento test nebo screeningová kolonoskopie na akreditovaných pracovištích 1x za 10 let

• screening nádorů děložního hrdla prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního čípku na akreditovaných pracovištích – od 15 let 1x ročně

Obsah preventivní prohlídky

V 18 letech (do dovršení 19 let) se musí každý zaregistrovat u praktického lékaře pro dospělé. VZP plně hradí preventivní prohlídku u praktického lékaře 1 za 2 roky (po uplynutí 23 měsíců). Měl by ji absolvovat každý člověk, i když nemá zdravotní problémy. Na preventivní prohlídku je třeba se předem objednat, aby vám lékař mohl případně dát žádanku k odběru krve nebo pro další stanovená vyšetření. Potřeba bude vzorek moči.

Preventivní prohlídka je celkové vyšetření a součástí je doplnění pacientovy anamnézy. U rodinné anamnézy je zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních, plicních a nádorových onemocnění, poruchy metabolizmu tuků, hypertenze nebo diabetu.

Lékař vám provede kompletní fyzikální vyšetření (poklepem a poslechem vyšetří srdce a plíce, pohmatem štítnou žlázu, zkontroluje stav žil a tepen na dolních končetinách atd.), změří krevní tlak a zjistí index tělesné hmotnosti (BMI). Má také orientačně vyšetřit zrak a sluch a zkontrolovat očkování, mj. proti tetanu. Vždy je součástí preventivní prohlídky vyšetření moči diagnostickým papírkem.

Součástí prohlídky je v rámci onkologické prevence zhodnocení rizik z hlediska rodinné, pracovní i osobní anamnézy. Dále se dělá vyšetření kůže, u zjištěného podezření na riziko také vyšetření per rectum (konečníkem). U mužů se při pozitivní rodinné anamnéze provádí klinické vyšetření varlat. Ženám od 25 let, které mají v rodině výskyt zhoubného nádoru prsu nebo mají jiné rizikové faktory, má lékař provést klinické vyšetření prsů a poučit je o samovyšetřování.

Součástí preventivní prohlídky je i kontrola a zhodnocení výsledků předepsaných preventivních vyšetření (resp. jejich zajištění, pokud nebyly v předepsaných termínech provedeny). Jedná se zejména o vyšetření EKG, laboratorní vyšetření koncentrace cholesterolu a triacylglycerolů v krvi a laboratorní vyšetření glykémie. Věk, kdy se pacientovi která vyšetření provádějí, najdete v našem harmonogramu péče pro jednotlivé věkové skupiny.

Praktický lékař se stará i o screeningová vyšetření pro prevenci rakoviny. Ženám má předat doporučení k provedení mamografie (od 45 let 1x za 2 roky) a ženám i mužům má zajistit screening karcinomu tlustého střeva a konečníku (stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem 1x za rok od 50 let, následně od 55 let 1x za 2 roky, nebo screeningová kolonoskopie jednou za 10 let). Tatáž vyšetření ale může ženám provést, resp. dát jim na ně doporučení i gynekolog, a proto je praktický lékař nezajišťuje, pokud má k dispozici výsledky.

Další informace najdete na www.vzp.cz nebo na stránkách požadované zdravotní pojišťovny.

Harmonogram preventivních prohlídek pro dospělé

Muži
* takto označená vyšetření jsou součástí preventivní prohlídky

každé dva roky	preventivní prohlídka u praktického lékaře
dvakrát ročně	stomatologické vyšetření
každé dva roky	orientační chemické vyšetření moči*
v 18, 30, 40, 50 a 60 letech	vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi*
v 18 a 30 letech, od 40 let každé dva roky	kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)*
od 40 let každé čtyři roky	vyšetření EKG*
od 50 do 55 let jednou za rok, od 55 let jednou za 2 roky	test okultního krvácení ve stolici – TOKS
od 55 let každých deset let	endoskopické vyšetření střev (jako druhá varianta k TOKS)
od 50 let každé čtyři roky	vyšetření funkce ledvin (u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi)

Ženy
* takto označená vyšetření jsou součástí preventivní prohlídky

každé dva roky	preventivní prohlídka u praktického lékaře
dvakrát ročně	stomatologické vyšetření
každé dva roky	orientační chemické vyšetření moči*
jedenkrát ročně	preventivní gynekologická prohlídka
v 18, 30, 40, 50 a 60 letech	vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi*
v 18 a 30 letech, od 40 let každé dva roky	kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)*
od 25 let	klinické vyšetření prsů* (při pozitivní rodinné anamnéze nebo při jiných rizikových faktorech)
od 40 let každé čtyři roky	vyšetření EKG*
od 45 let každé dva roky	mamografické vyšetření
od 50 do 55 let jednou za rok, od 55 let jednou za 2 roky	test okultního krvácení ve stolici – TOKS
od 55 let každých deset let	endoskopické vyšetření střev (jako druhá varianta k TOKS)
od 50 let každé čtyři roky	vyšetření funkce ledvin (u pacientek trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi)

Primární prevence = souhrn postupů a opatření na podporu zdraví

Zdravý životní styl

• Primární prevence je souhrn postupů a opatření na podporu zdraví, pro předcházení nejzávažnějších nemocí, nejčastějších příčin invalidity a úmrtnosti.

• Nejedná se o jednorázové záležitosti, jedná se o systematický přístup, způsob života, životní filosofii. Zahrnuje zejména zdravou výživu, pohybovou aktivitu a péči o duševní rovnováhu.

Výživa

• Zdravý životní styl zahrnuje zdravou výživu, která by měla být pestrá svým složením a redukovaná v kalorickém příjmu, s omezením podílu živočišných tuků, červeného masa, s obsahem ryb a se zvýšeným obsahem obilné vlákniny, olivového oleje, listové zeleniny (středomořská dieta). Spotřeba alkoholu by měla být redukována.

Neexistují podklady pro doporučení každodenní konzumace alkoholu.

Kouření

• Kuřáctví zvyšuje jednoznačně riziko jak kardiopulmonálních, tak nádorových onemocnění a je třeba ho jednoznačně odmítnout.

• Tabák zabíjí až polovinu svých uživatelů – téměř 6 milionů lidí ročně. Více než 600 000 úmrtí je záležitostí nekuřáků vystavených pasivnímu kouření.

• Již po roce bez kouření klesá riziko kardiovaskulárních onemocnění na polovinu, riziko iktu se vrací na úroveň nekuřáků po 5–15 letech, riziko rakoviny plic klesá na polovinu rizika u kuřáků po 10 letech nekouření; zároveň klesá riziko rakoviny úst, hrdla, jícnu, močového měchýře, dělohy a slinivky.

Pohybová aktivita

• Přiměřená pohybová aktivita je nejspíš nejvýznamnější součástí primární prevence.

• Doporučení WHO pro dospělé: 3 hodiny týdně nebo 30 min fyzické námahy denně

• Děti: 1 hodina denně

Vyvážený poměr práce a odpočinku, stresu a relaxace

• Péče o duševní rovnováhu je velmi důležitá, ale často nejsložitější. Optimalizaci poměru mezi prací a odpočinkem, stresem a relaxací musí každý zvládnout sám.

• Pracovní prostředí a škola představují významnou zátěž. Naopak, správnými režimovými opatřeními pracoviště či školy může být tento faktor výrazně pozitivně ovlivněn.

Uvědomělá prevence onemocnění a úrazů, omezování rizik

• Do prevence patří i uvědomělá prevence onemocnění a úrazů, omezování rizik a dodržování zásad bezpečí při práci, cestování, při sportu – nezdravé riskování.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví