Tento veselý a bujarý svátek začíná den po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. S jeho koncem je to problematičtější. Vychází se ale ze skutečnosti, že končí o masopustním úterý, den před

Předváděcí nůžkové stany

Popeleční středou, která ale nemá své pravidelné datum. Jisté je to, že zahajuje čtyřicetidenní postní období před Velikonocemi. Termín se zase řídí datem prvního jarního úplňku — první neděle po něm je velikonoční.

© Město Český Krumlov
Masopustní průvod, © Město Český Krumlov

Letos tedy připadá masopustní úterý na 17. února. V příštích letech bude masopustní úterý: 2016 — 9. února 2017 — 28. února 2018 — 13. února 2019 — 5. března

Průběh masopustu

Hlavní oslavy se konaly hlavně v poslední tři dny svátku: v neděli, pondělí a úterý, které se označují společným názvem ostatky (případně končiny, fašank, fašanky). V neděli byl připraven velmi bohatý oběd a pak už se jen slavilo. Ostatkům předcházel takzvaný Tučný čtvrtek. Ten den se lidé scházeli, aby spolu jedli, pili a bavili se. Základem bylo hlavně vepřové maso a na jeho sádle se smažilo typické masopustní pečivo, koblihy a šišky. Jedlo se i ostatní maso, nejdůležitější bylo ale vepřové. Zabíjačka na vesnici vždy patřila mezi velkou událost. Původně k ní patřil i zvyk, díky kterému byl proveden soud nad zvířetem, předčítání rozsudku a závěti prasete (podobně tomu bylo i při posvícení). V závěrečný den masopustu se konal průvod masek. Původně se ho směli zúčastnit pouze mladí muži, chasníci a ženáči. Ženy a děti se ho účastnit nemohly. Masky a průběh průvodu se krajově a během století lišil. Někde procházeli pouze chasníci ve svátečních šatech, prováděli obchůzkové tance a zpívali. Jinde průvod tvořily masky zvířat nebo byli muži oblečeni třeba do slaměných kostýmů a ženských převleků. Maškary měly za úkol bavit přihlížející a zapojit je do probíhajících masopustních scének. Mezi tradiční postavy patří například medvěd, koník, laufr neboli běžec připomínal zjevem šaška. Do průvodu také patřily mlčenlivé a záhadné masky „židů”. Někdy se také účastnil sám Masopust, v oděvu z odstřižků a na hlavě měl červenou čepici, o kterého bylo v průběhu náležitě pečováno. Na konci průvodu ho ale často čekal soud a vynesení rozsudku. Masopust byl pak pochován ve sněhové závěji. Pak se konala veselice v hospodě, kam byla hlavní postava dovezena na káře. Vše ale končilo odtroubením půlnoci. Následovalo jen „pochování basy”, která byla ozdobena černým fáborem vynesena z hospody ven. Nastalo smutné období půstu.

Masopustní veselí v Českém Krumlově © Město Český Krumlov / Foto: Mgr. Lubor Mrázek
Masopustní veselí v Českém Krumlově
© Město Český Krumlov / Foto: Mgr. Lubor Mrázek

Historie masopustu

První záznamy sice pocházejí ze středověku, ale tato tradice spojená s veselím, spoustou jídla a se skotačením v maskách je určitě starší. V antickém období během měsíce března se konaly takzvané bakchanálie k oslavě Bakcha (Dionýsa), boha vína a původně také plodnosti. U Keltů to byl zase svátek Imbolc, který patřil mezi čtyři nejvýznamnější oslavy roku. Slavil se v předvečer 1. února, na počest proměny Brigit, bohyně plodivých sil, posvátného ohně a smrti. Zjara se totiž měnila ze stařeny na mladou panenskou bohyni.

Kam se můžete za masopustem vydat?

V sobotu 7. února 2015 ožije pražský Karlín masopustním veselím. Od 13 do 18.30 hodin zde proběhne již 12. ročník Karlínského masopustu. 7. února 15 v 9.00 – 16.00 hod. se v Dřevěném městečku ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bude konat masopust. Jiné veselí se bude konat 14. února 2015 od 10:00 hodin v Kadani. Českého Krumlova vstoupí masopust v sobotu 14. února. V pivovarských zahradách ve vyhřívaném stanu se ten den od 11.00 hodin můžete těšit na tradiční lidovou zábavu. Tradiční masopustní průvod vyrazí do ulic v úterý 17. února v 16.00 hodin.

Zdroj: Milada Motlová: Český rok od jara do zimy, Fortuna Libri, 2010

Share Button

Čtěte také: