Lucemburský rok se rozjíždí vystavením kopie svatováclavské koruny z Karlštejna na hradě Veveří
Již tento víkend se koná jedna z prvních velkých akcí Lucemburského roku. Na hradě Veveří bude totiž vystavena kopie svatováclavské koruny z Karlštejna. Lucemburským rokem si Národní památkový ústav připomíná krále a císaře Karla IV., jeho rod, dobu a stavby, které jsou s ním spojeny. V nejbližších dnech a týdnech touto akcí ožijí hrady Karlštejn, Veveří, Velhartice a Lipnice, ale třeba také klášter Kladruby a zámek Krásné Březno v Ústí nad Labem.
„Letos se u příležitosti 700. výročí narození císaře a českého krále Karla IV. Národní památkový ústav zaměří na osobnost, politické působení, umělecký mecenát a stavitelský odkaz nejen Karla IV., ale i dalších Lucemburků, spojených s našimi dějinami,“ říká generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Lucemburský rok je 6. ročníkem projektu Po stopách šlechtických rodů, kterým Národní památkový ústav připomíná nejvýznamnější aristokratické rodiny, jež během staletí určovaly chod dějin zemí Koruny české. Centrem této akce bude státní hrad Karlštejn, který je s Karlem IV. ikonicky spojený.
O víkendu 30. dubna a 1. května si budou moci kopii svatováclavské koruny, jeden z nejvýznamnějších symbolů české státnosti, prohlédnout návštěvníci prvního okruhu v břitové věži hradu Veveří. Koruna byla zhotovena na císařův příkaz v roce 1346. Kopie tohoto klenotu, zasvěceného císařovu oblíbenému zemskému patronovi, propojí symbolicky Čechy a Moravu, ale také hrady Karlštejn a Veveří.
Návštěvníci Karlštejna budou zase mít o tomto víkendu jedinečnou příležitost prohlédnout si kopii Šternberské madony, jedné z nejpůvabnějších gotických soch z okruhu tzv. krásných madon, kterou na středočeskou památku zapůjčila správa hradu Šternberk.
Karlštejnský poklad zpátky na Karlštejně
V sobotu 7. května, bude otevřena výstava Karlštejnský poklad – kultura císařského dvora Karla IV. Jedná se o nejvýznamnější akci Lucemburského roku. Veřejnosti bude představen soubor téměř 400 předmětů z doby Karla IV., které patřily k dennímu životu Karlova dvora a jež dokládají tehdejší životní styl. Nádoby na pití, módní doplňky – například šperky, přezky, spony a knoflíky, které se za Karla IV. teprve ujímaly – ale také schránky na vonné bylinky a masti, tzv. povoňky.
Poklad byl pravděpodobně při ohrožení za husitských válek ukryt v karlštejnských zdech, kde téměř 600 let čekal na své nalezení. Dnes je uložen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které se na vzniku karlštejnské výstavy podílí.
Napsat komentář