V dubnu 1944 se slovenskému Židovi podařilo uprchnout z tábora smrti v Osvětimi. O životě Rudolfa Vrby a této jeho brutální cestě napsal britský novinář a spisovatel Jonathan Freeland.

Únik z Osvětimi s podtitulem Muž, který utekl, aby varoval svět. Opravdový příběh Rudolfa Vrby vydalo česky loni nakladatelství XYZ. V dubnu 1944 se Rudolf Vrba zařadil mezi pár lidí, kteří měli štěstí a utekli z Osvětimi. Jeho cílem bylo především odhalení pravdy o táboře smrti a varování posledních Židů v Evropě před krutým osudem čekajícím na konci železniční trati.

Rudolf Vrba (původním jménem Walter Rosenberg) propašoval ven vůbec první popis Osvětimi. Ten se pak dostal k Franklinu Rooseveltovi, Winstonu Churchillovi nebo papeži. Bohužel se vyprávění o zvěrstvech nedostalo k tolika Židům a nevyvolalo takové varování, jak především Rudolf Vrba doufal. Rudolf Vrba si zapamatoval obrovské množství údajů a načrtl i Osvětim. Nákresy, další mapky a také trasu úniku najdete i v knize v knize.

Strhující vyprávění od oceňovaného žurnalisty vás provede neuvěřitelným, a přece skutečným příběhem muže, který odhalil nejtemnější tajemství holocaustu. Do té doby, než z Osvětimi unikl s pomocí táborové odbojové organizace Rudolf Vrba s Alfredem Wetzlerem, se to nikomu dalšímu nepodařilo. Jeho zážitky byly tak zničující, že se negativně projevily do osobních vztahů v rodině. I když už v Osvětimi dávno nebyl, psychicky v ní zůstal a démoni mu ničili život.

Freelandova kniha mapuje život Vrby nejen za pobytu v koncentračních táborech Nováky a Osvětim, ale i jeho dětství a mládí, a pak také útěk z Osvětimi a poválečný život muže jeho smrti v březnu 2006.

Únik z Osvětimi určitě není snadné téma, ale i přesto autor dokázal poutavě vylíčit neobyčejný životní příběh. Čtenář si tak může udělat představu o situaci té doby. Je ukázkou obrovské odvahy, ale také velkého množství vzpomínek, na které by se nemělo zapomínat. Neuvěřitelné příběhy se odehrávají na všech stránkách a vypadají jako z vymyšleného filmu… Jedno z vyprávění je třeba o místu zvaném Kanada. Bylo to místo, kde se vybíraly věci, které byly tříděny na hromádky a z nich se pak ze kterých si mohli Židé trochu přilepšit. Pokud to ale neudělali šikovně, mohli přijít o život. Nacisté hledali cokoliv na zpeněžení, samozřejmě i zlato, a to na i na těch nejméně pravděpodobných místech, jako je uvnitř tuby na zubní pastu.

V závěrečném dodatku také autor píše o tom, jak toto téma zpracovával a se kterými osobami se seznámil. Jednalo se i o ty, kteří se setkali s Rudolfem Vrbou, případně s Alfrédem Wetzlerem. I toto vyprávění Jonathana Freelanda by čtenáři nemělo uniknout, i když by ho mohl přehlédnout, protože se nachází až za přehledem vypsané použité literatury.

Jonathan Freedland je oceňovaný britský spisovatel, novinář a moderátor. Pravidelně přispívá do londýnského židovského týdeníku Jewish Chronicle a také do amerických publikací, včetně The New York Times, The New York Review of Books a The New Republic. Kromě žánru non-fiction se pod pseudonymem Sam Bourne věnuje psaní velmi oblíbených thrillerů.

Chce se napsat, že titul Únik z Osvětimi by si měl přečíst každý, aby zjistil, jaká zvěrstva jsou někdy lidé schopni páchat a čím vším museli vězni projít. Jonathan Freeland píše velmi čtivě a přes často velmi bolestivé řádky je čtenář nucen číst dál a dál. Únik z Osvětimi vyšel jako tištěná kniha, e-kniha a koncem února vyjde i jako audiokniha namluvená Matoušem Rumlem.

Knihu vydalo nakladatelství XYZ, 2023, originál: The Escape Artist, 2022, překlad: Olga Engelthaler Neumanová, 520 str.

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: