Nejlepší léta slečny Jean Brodieové od Muriel Sparkové je novelkou, která byla zařazena mezi 100 nejlepších románů 20. století, nabízí ironický tón, nelineární vyprávění a rozporuplnou hlavní postavu…

Nezávislá učitelka má kolem sebe hlouček vyvolených studentek, kterým chce předat své názory. Lehce vám to může připomenout film Úsměv Mony Lisy, kde se Julia Roberts snaží probudit v slečinkách sebedůvěru. Ale tady není tak úplně jasné, o co vlastně slečně Brodieové jde. Každopádně její učitelské metody jsou nekonvenční a ve sboru ji v podstatě nesnášejí. Jsou 30. léta, v Evropě bují nacionalismus a desetileté holky jsou snadno ovlivnitelné…

Šest děvčat v edinburgské škole hladově hltá světácká moudra, jež jim milostivě hází jejich vůdkyně. A autorka příjemným a zdánlivě jednoduchým stylem proplétá současnost s budoucností, když nám v jedné větě předestírá, co z které dívky bude a jak se s odkazem slečny Brodieové popere (a pak se na konec věty zas vrátí zpět k matematice…).

Zpočátku s úsměvem sledujete naivitu dívčin i s ohledem na prudérnost tehdejší doby. Později už vám pořádně zamotá hlavu motivace sebestředné učitelky, a jestli jste ji náhodou neodhadli špatně. Navzdory jednoduchému stylu příběh jednoduchý není – a na konci možná budete jako já tápat – co vlastně vedlo jednu ze „slečniných slečinek“ k tomu, že své vůdkyni podrazila nohy. Prohlédla konečně za těch sedm let dominantní učitelku? Motivů tam může být víc a každý se možná přikloní k jinému. S životními zkušenostmi vnímáne stejné věci jinak. A podobně se dá vnímat i tahle útlá knížka. Každý si z ní může odnést něco jiného…

Originál: The Prime of Miss Jean Brodie, 1961, 2011; překlad: Martin Pokorný, vydal: Prostor, 2018, 189 stran

Share Button

Čtěte také: