Stepující farář a všechny sochy svatých, to je možné jen v Karlíně v muzikálu Slunce, seno, jahody

Slunce, seno, jahody patří ke zlatému filmovému fondu a všichni ho snad znají nazpaměť. Jde u takové klasiky přijít s něčím novým? Jde – třeba s muzikálem. Pokud vám přijde představa hoštické party, zpívající sbor, naprosto zcestná, zkuste Karlín. Tam je možné cokoli.

Ondřej Gregor Brzobohatý vzal profláknutou látku, povinné hlášky a známé postavy, a všechny je rozezpíval a roztančil – tedy skoro všechny – starý Škopek naštěstí „jen“ chlastá…

První polovina představení byla taková seznamovací – i diváci tleskali jen vlažně, jako by si nebyli jistí, co si o tom celém myslet. Nad známým dějem zpočátku vítězí zvědavost nad obsazením. Dát Adéle Gondíkové roli Škopkové byl dosti odvážný nápad, všichni máme před očima širší výplň šatů. Zato Ivana Korolová jako Blažena je naprosto přesvědčivá, i díky svému sladkému hlásku. Geniálně sedí i Richardu Genzerovi postava Předsedy JZD. Po x letech se do Hoštic vrací Pavel Kikinčuk, který ve filmu hrál roli Šimona. Tady v tílku a trenkách coby Škopek může jen vzpomínat. I Jaroslava Kretschmerová dřív hrála diblíka Evíka a dnes v Karlíně řádí jako babka Kelišová. Diblíka na 100 procent nyní ztvárňuje Anna Vopletalová a s velkým elánem. Z okna zpívá známý nápěv Učitelka Hubičková v podání Světlany Nálepkové. A Šimona Pláničku, posedlého kravami, zpívá tradičně dobrý Roman Tomeš. Je tu vše, králíci, babky i farář.

Teprve druhá část ale dostane i šťávu, kdy se dočkáte velkých stepařských čísel, hospodského battlu nebo kraví show. Své velké a povedené číslo má i malý Jirka (Tobiáš Freja) na téma „už žádné králíky!“ A klidně ještě jednou byste si poslechli Felicitu Prokešovou v roli sexy živelné Miluny…

Hudba je plná překvapivých odkazů na legendární melodie a živý orchestr vedený Martinem Kumžákem válí o sto šest všechny možné i nemožné styly, jaké byste v Hošticích rozhodně nečekali…

Notoricky známý příběh, který můžete odvyprávět i o půlnoci, je těžké podat nějak nově. A přitom se zavděčit všem. Autorovi se do něj podařilo vecpat spoustu větších i nenápadnějších vtipů a nápadů, které jezeďáckou historku osvěžují. Někdy sice jen nevěřícně zíráte, často se však pobavíte. Myslím, že z námětu se vytěžilo maximum toho, co vůbec šlo udělat…