Žena přes 40 let trpěla neurodermitidou. Nad atopickým ekzémem se jí podařilo zvítězit. Nyní dává rady na podporu psychiky i fyzického stavu.

Chronické zánětlivé onemocnění kůže je pro každého pacienta velkou výzvou. Někdy se podaří nemoc tak nějak zvládat, jindy – spíše většinou – je boj poměrně náročný. Někdy člověka vyloženě vysává, a ten se pak cítí až méněcenný. Kůže je velmi suchá, podrážděná, načervenalá, otéká a svědí. Existuje řada doporučení, které potraviny konzumovat, kterým se vyhýbat, protože by mohly podráždit pokožku. Mezi škodlivé patří třeba čokoláda – autorka velmi podrobně popisuje souboj mozku a chutí na čokoládu a následky při podlehnutí.

Kniha Iris Seidenstricker je výpovědí ženy, která už vyzkoušela vše možné a dnes je – po několika desetiletích – konečně zdravá. Je psaná jako autobiografie a člověk může dobře procházet spolu s autorkou každodenními nástrahami a snadno se do její situace vcítit.

Lékaři se domnívají, že na atopický ekzém mají vliv psychické faktory a prostředí. Ostatně, vlivu psychiky a vzniku nemocí se přikládá stále větší souvislost. Za velmi důležitou je považována psychická pohoda. Vyrovnanost a spokojenost zdraví velmi prospívá.

Základním doporučením dermatologů bývá především důkladné promazávání kůže. Iris už tohle nepotřebuje. Prorokování její lékařky, že tato nemoc je na celý život, u této ženy neplatí.

Kromě promaštění kůže se využívají třeba olejové koupele a sprchy. Vedle aplikace nejrůznějších krémů (ten nový přece už bude fungovat) musejí někteří pacienti podstoupit i klinickou léčbu. Autorka také popisuje zkušenosti s homeopatií a vysvětluje, proč na ni nejspíš nepůsobila.

Zkušenosti, tipy a rady pro atopiky

Podstoupí léčbu na klinice v Lahnhöhe podle zásad Sebastiana Kneippa, při které se nebude mazat a také hodně sprchovat a samozřejmě vysadí – pro ni v té době – nezbytný kortizon. Také změní stravování. Úplné vyléčení ale nenastane. Autorka popisuje celou řadu dalšího testování a možností, které jsou na trhu. A především vysvětluje co a jak a proč se nepovedlo. Ale vše zas tak špatně nebylo.

Autorka radí, že každý by sám měl vnímat své tělo a potřeby kůže. Jakou roli hraje mazání a jakou vápenitost vody? Proces léčby trval velmi dlouho a vyžadoval především psychické rozhodnutí a sílu.

Autorka sice nabízí vlastní osvědčený recept, ale nejedná se o lékařský návod. Protože každý člověk reaguje jinak, nemusí fungovat způsob Iris Seidenstricker.

Kniha Atopický ekzém – Jak jsem si zachránila kůži vydala Euromedia v edici Esence v r. 2019 je pro pacienty s touto nemocí šancí a podporou. Nabízí řadu možností léčby, která by mohla zabrat. A nakonec je tu TA šance, ta pravá. Jednou se člověk ze začarovaného kruhu přece musí dostat.

Share Button

Čtěte také: