Muzeum stříbra v Kutné Hoře nabízí příběhy četníků, chystá i komentovanou prohlídku (3)

Četnický znalec, Michal Dlouhý, spisovatel a spoluautor seriálu Četnické humoresky v Kutné Hoře měl v souvislosti s výstavou Kutná Hora četnická přednášku. V její poslední části právník, policista, historik a spisovatel Michal Dlouhý vyprávěl i o četnících v Kutné Hoře a o seriálu Četnické humoresky.

Kutná Hora četnická

Plukovní Dlouhý také nezapomněl vyzdvihnout důležitou úlohu Kutné Hory v dějinách četnictva (bylo zde hned několik četnických útvarů). I když v trochu odlehčeném tónu dodal, že se v počátcích historie nezapsalo u obyvatel zrovna nejlépe – měl na mysli perzekuování spisovatele Karla Havlíčka Borovského.

Důležitějším, zajímavějším a silnějším momentem, je pro kutnohorské jistě připomenutí pozdějších událostí, konkrétně těch spjatých s atentátem na Heydricha. Přímo na místní četnické stanici tehdy spáchal sebevraždu Bohuslav Kouba, velitel para výsadku Bioscop. Hrozilo mu, že ho zatkne gestapo a jak známo – dostali by z něj údaje o dalších lidech podílejících se na sabotážích proti německým okupantům. Michal Dlouhý dnes se svými kolegy pracuje nejen na vybudování důstojného pomníku tomuto statečnému výsadkáři, ale také na jisté rehabilitaci četnictva. Jak sám věří, dnes už se snad povedlo vyvrátit některé mýty o četnicích. Upozorňuje, že to nebyli vrahové stávkujících dělníků ani kolaboranti, naopak se za války účastnili odboje: „Podařilo se snad již vyvrátit, že četníci stříleli do hladovějících dělníků a že za okupace kolaborovali s nacisty. Vždyť víc než 700 četníků a policistů zahynulo za okupace nebo v souvislosti s ní,“ zdůrazňuje plukovník Dlouhý. „Už v roce 1928 měli propracovaný systém bezpečnostní služby, vyřešili řadu případů pomocí nejmodernějších metod. Po zastřelení Heydricha byli donuceni pátrat po atentátnících.“

Brněnská pátračka s hradeckými četníky

Michal Dlouhý se o historii četnictva zajímá již od roku 1988. O dva roky později začala jeho spolupráce s režisérem Dušanem Kleinem na seriálu Hříchy pro pátera Knoxe (poměrně neobvyklý formát televizních detektivek, které se točily v přímém přenosu přímo ze studia), načež ho napadlo, zdali by nebylo dobré natočit také něco o četnících. Byla v tom už zmíněná snaha o jejich rehabilitaci. Podle Dlouhého k renomé četnictva zrovna nepřispěl ani seriál Hříšní lidé města pražského nebo série o Švejkovi, kde jsou četníci spíše líčeni jako hloupí a často opilí lidé terorizující své okolí.

Prvním zablýsknutím se na lepší časy byla až epizoda Mechanoskopie ze seriálu Dobrodružství kriminalistky, jejímž hrdinou je skutečný četník Ladislav Havlíček (mimochodem bravurně zahraný Karlem Heřmánkem), který byl významným průkopníkem české mechanoskopie (kam patří i balistika), kriminalistické metody používané dodnes.

Michal Dlouhý se svým nápadem oslovil režiséra seriálu Dobrodružství kriminalistiky Antonína Moskalyka, který plukovníka ke konci natáčení tohoto seriálu velmi vstřícně přijal. Sám se o tuto problematiku zajímal, zajímalo ho především prostředí kasáren a vyšetřování v uniformách. V původním plánu byla snaha ukázat celoživotní dráhu četníka od píky až po velitele četnické pátrací stanice s hodností vrchního strážmistra. Což tehdy byla po skromném počtu hodností (strážmistr, štábní strážmistr a praporčík) „frčka“ nejvyšší. Mohli ji však dostat pouze ti, co absolvovali odbornou školu. Po různých úpravách nakonec vznikla výsledná podoba dodnes oblíbeného a již několikrát reprízovaného seriálu Četnické humoresky.

Jejich duchovní otec měl k dispozici rozsáhlou pozůstalost jistého četníka Votruby, takže bylo rozhodně z čeho čerpat, ale vše se vázalo ke Kutné Hoře, kde četník působil. Pro natáčení seriálu (od roku 1992) s historickou tématikou ale Kutná Hora nevyhovovala, filmaři potřebovali „nedotčenou krajinu“. Ve hře byl pak Hradec Králové, kde také byla četnická pátrací stanice. Po různých průtazích (Praha realizaci nechtěla) se ozvalo brněnské studio, že by o realizaci mělo zájem, takže se nakonec natáčelo v tamních kasárnách. Mimochodem postavy Arazíma, Šiktance a Jarého byly inspirovány skutečnými četníky. Lapidárně řečeno – podnět vznikl v Kutné Hoře, která měla k četnictvu vždy blízko, zmínění tři pánové byli četníky v Hradci Králové, ale pátrací stanice byla nakonec umístěna do Brna, kde se také natáčelo. K seriálové postavě Karla Arazíma (ztělesněné Tomáše Töpferem) se ještě váže drobná zajímavost – jeho předobrazem skutečný četník Josef Arazim (s krátkým „i“), jenže nedopatřením někdo napsal jméno hlavní seriálové postavy s dlouhým „í“ a u toho pak zůstalo.

Dalším zadáním pro Michala Dlouhého bylo „navázat na úspěch seriálů Hříšní lidé… a Četnické humoresky“. Lehko se řekne, ale hůře udělá. Plukovník Dlouhý nakonec přišel s nápadem udělat seriál z doby vzniku tzv. Velké Prahy, kdy se v roce 1922 k tehdejší Praze připojilo na 37 okolních vesnic a osad. Tím pádem sem přišlo hodně nových lidí, což si také vynutilo rozšíření působnosti pražského policejního ředitelství. Některé záběry se mimochodem natáčely v Kutné Hoře.

Kutná Hora není jen Chrám svaté Barbory

Výstava Kutná Hora četnická bude ve výše zmíněném Tylově domě k vidění až do 30. října. V den státního svátku, 28. října, proběhnou od 10 do 16 hodin v Tylově domě komentované prohlídky výstavy pod vedením Michala Dlouhého. „Na prohlídkách rád podepíši svoje knihy, které si návštěvníci přinesou nebo zakoupí. A přidám do nich i otisk dobového četnického razítka,“ zve zájemce o četníky a jejich napínavé osudy Michal Dlouhý. Vstupné na komentovanou prohlídku je zdarma.

Reportáž z vyprávění o historii četnictva.