V minulém článku jsem popsal naši cestu zpět do vlasti po západním pobřeží Itálie, ze které jsme odbočili na jedno nečekaně krásné místo (kaskády Saturnia), podepřeli šikmou věž v Pise a poznali „krásy nočního života“ v jednom kempu u přístavu La Spezia. Dnes…
Po dvou nocích strávených v Římě jsme obrátili kurz zpět na sever. Zvolili jsme tentokrát cestu po západním pobřeží.
Příjezd do Věčného města by bez navigace mohl klidně spočívat ve věčném bloudění. Naštěstí jsme toho byli díky tomuto zázraku techniky ušetřeni. A tak jsme se vrhli na známé památky a objevili několik kulinářských zvláštností, které nás překvapily. I když každá jinak.
Návštěvu větších měst jako Padova, Boloňa nebo Florencie jsme měli za sebou a nyní jsme vjížděli do oblasti, na kterou jsem se coby fotograf obzvláště těšil – do Toskánska.
Benátky jsme měli úspěšně za sebou a mířili jsme dál na jih. Před Toskánskem, kde jsme se chtěli zdržet více, náš čekala města Padova a Boloňa. Návštěvou Florencie jsme pak skočili rovnýma nohama do Toskánska. Následující den nás tedy čekala…
Itálie. Při vyslovení tohoto slova se jistě každému vybaví země plná slunce, starověkých památek, dobrého jídla a vína, ale také třeba moře nebo příslovečný temperament. Jsou lidé, kteří tvrdí, že se Itálie za poslední roky hodně změnila. Jaká je tedy tahle slunečná země roku 2013?
