Plevel, nebo poklad? Objevte způsoby, jak využít sílu mladých kopřiv v moderní kuchyni
Dost možná je také vidíte jako úhlavní nepřátele na zahradě, které je třeba vyhubit dřív, než na ní stihne převzít velení. Pro jiné je to jen ta pálivá potvora, co v dětství znepříjemňovala výlety u babičky. Některých předsudků je třeba se zbavit, kopřiva je jasným příkladem. Tato vážená rostlinka je cenná v řadě oblastí a její největší využití nastává právě na jaře. Naservírujte si ji na talíř.

Kopřiva dvoudomá není obyčejný plevel. Samozřejmě, že z ní můžeme udělat i hnojivo na rajčata. Ale je to také výborné jídlo, které máte doslova za humny a úplně zadarmo. Stačí se vydat do přírody.
Jak sbírat kopřivy
Než vyrazíte s košíkem, nůžkami a rukavicemi na lov, je dobré znát pár základních pravidel. Správný sběr je totiž základem. A vydejte se na něj co nejdříve. Mladé kopřivy totiž mají nejvíce síly.
- Vyzbrojte se: Rukavice jsou nutnost. Tradované informace o dobrém vlivu žahání kopřivy na revmatické ruce jsou mýtem. Chemikálie tvořené v těle po kontaktu s žahnutím mohou pomoci zmírnit bolest vlivem na neurony bolesti. Podráždění bude vyšší než revmatická bolest. Kromě rukavic se vyplatí i zmíněné nůžky, jde to s nimi snáz. Kopřivy nedávejte do igelitového sáčku ani je v košíku nestlačujte, aby se nezapařily.
- Zapomeňte na kopřivy u silnic, prašných cest nebo tam, kde se venčí psi. Nevhodné je i okolí fabrik. Hledejte čistá místa, okraje lesů nebo vlastní zahradu (pokud ji nehnojíte chemií).
- Nejlepší na sběr jsou horní čtyři lístky (vrcholky) mladých rostlin. Jsou nejkřehčí, mají nejméně vláken a nejvíce síly. Ideální čas na sběr je právě teď na jaře, do té doby, než vykvetou zhruba do poloviny května.
Co udělat s kopřivou, než ji použijete do jídla
Ruce si nechcete požahat a už vůbec ne krk. Rostlinu stačí spařit horkou vodou (dát do cedníku a přelít horkou vodou), a pak ji ideálně dát do misky s ledovou vodou, aby zůstala krásně zelená. Tomu se říká blanšírování.
Čtěte také: 9 jarních bylin, které si můžete nasbírat
Kopřiva na talíři
Kopřiva má příjemně zemitou, lehce oříškovou chuť, která poměrně připomíná špenát (můžeme ji v teplé kuchyni využít všude tam, kam dáváme právě špenát). Kopřiva má ale výraznější aroma.
Kopřivový „špenát“
Snadný způsob, jak si kopřivu zařadit do jídelníčku, je právě klasický „špenát“. Stačí na něj omyté a oblanšírované listy (viz výše), lžíce sádla, 1 střední cibule a 2 stroužky česneku. Koření: pepř a sůl. Případně zakysaná smetana na zjemnění a troška nastrouhaného parmazánu.
Připravené listy bez natě nadrobno nasekejte. Na rozehřáté pánvi se sádlem zpěňte cibulku, přidejte oloupané a na plátky nakrájené česneky, a po jejich provonění vložte i kopřivy, osolte, opepřete. Promíchejte a chvíli restujte. Pro zjemnění můžete využít smetanu a dochutit troškou parmazánu.
Čtěte také: Jak připravit pesto z medvědího česneku
Kopřivová polévka

Kopřivová polévka je jednoduchou jarní polévkou. Opět budou potřeba připravené kopřivy, osmažená cibulka, brambora, česnek, vajíčko, pepř, sůl a ideálně vývar, ale není to nutnost. Celý recept na kopřivovou polévku.
Kam s kopřivami dále?
Můžeme je přidat do slaných koláčů, výborné jsou i v rizotu, v lasagních, masových roládách, jarních nádivkách, ale třeba i s vajíčkem.
Tak co, dáte letos kopřivám šanci, nebo je dál budete jen s povzdechem sekat sekačkou? My v redakci máme jasno – rukavice už několikrát skvěle posloužily při sběru.


