Kouzlo nejdelšího dne v roce: Co přináší letní slunovrat?

Letní slunovrat je důležitým okamžikem, kdy Slunce dosáhne své nejsevernější polohy na obloze a zdá se, jako by se na chvilku zastavilo. Právě odtud pochází i samotné slovo slunovrat — slunce se „obrací“ a po tomto dnu se dny začínají pomalu, téměř neznatelně, zkracovat.

Kdy nastává letní slunovrat?

Letní slunovrat každoročně připadá na 20. nebo 21. červen. V roce 2025 připadá tento astronomický jev na 21. června ve 4:42 hod., kdy Slunce vystoupá nejvýše na obloze a den má nejdelší světelnou část v roce. V našich zeměpisných šířkách to znamená více než 16 hodin denního světla.

Postavení Slunce na obloze výrazně ovlivňuje nejen délku dne, ale také to, kolik tepla se dostane až k zemskému povrchu. Množství sluneční energie závisí mimo jiné na tom, jak dlouhou cestu paprsky urazí při průchodu zemskou atmosférou — a to je určeno úhlem, pod kterým Slunce svítí. V době letního slunovratu je severní polokoule nejvíce nakloněna ke Slunci, což znamená, že sluneční paprsky dopadají téměř kolmo. Jejich cesta atmosférou je tedy kratší než v zimních měsících, a proto se zemský povrch více ohřívá. Díky této poloze je den nejdelší v roce a „Slunce zůstává na obloze“ nejdéle. Dny v létě mnohem teplejší než v zimě.

Magický okamžik, který slavily generace před námi

Od dávných dob lidé vnímali letní slunovrat jako jeden z nejdůležitějších bodů v kalendářním roce. Nebylo to jen astronomické pozorování, ale i duchovní událost. Slunce bylo uctíváno jako zdroj života, tepla a úrody. V době, kdy byl člověk více napojený na přírodní cykly, se letní slunovrat slavil jako svátek plodnosti, hojnosti a rovnováhy.

Ve starých kulturách se při slunovratu zapalovaly ohně na kopcích, lidé tančili, zpívali a pořádali slavnosti. Věřilo se, že slunce právě tehdy dosahuje své největší moci, a že jeho sílu lze využít pro léčení, ochranu i naplnění přání. Mnohé tyto zvyky přetrvaly do dnešních dnů — často nenápadně, skryté pod tradičními lidovými slavnostmi nebo obřady.

Oheň, byliny a přání pod hvězdami

V české tradici se s letním slunovratem pojí i slavnosti svatého Jana — známé jako svatojánská noc. Ta se slaví v noci z 23. na 24. června a i když má křesťanské jméno, její kořeny sahají hluboko do pohanské minulosti. Vše, co se při této noci děje — sběr bylin, skákání přes oheň nebo hledání zázračného kapradí — vychází právě z magie letního slunovratu.

Zajímá vás, jaké rituály naši předci dodržovali, co se říká o kapradí, které kvete jen jedinkrát za rok, a proč se v tuto noc probouzí síla bylin? Nenechte si ujít náš zítřejší článek, který vás provede svatojánskou nocí plnou kouzel, ohňů a dávných tradic.

Zdroje informací:

https://www.prirodadokapsy.cz/blog/co-je-to-slunovrat
https://www.asu.cas.cz/index.php