Tři mušketýři a já režiséra Dmitrije Krymova ve Stavovském divadle ukazují sílu představivosti
Stavovské divadlo hostí zábavné a zvláštní představení pro všechny, kteří nepřestali snít. Divadelní představení pro diváky od 10 do 100 je o dětské fantazii, společném čtení a autorově babičce, které tuhle hru věnoval.
Zpočátku si nejsme jistí, co se bude dít. Kluk se vrací ze školy a nudí se doma. Kolem se štrachá protivná baba, které se všichni bojí. Ticho jako v hrobě. Bude tahle hra vůbec mluvená? Nakonec se ukáže, že bude. Protivná baba je klukova babička, taky tchyně, která má vždycky pravdu a jejíž polívku se Maminka nikdy nenaučí správně. Maminka má samé příkazy a zákazy. Tatínek pořád někomu telefonuje. Je to tatínek toho typu „v mém domě žije malý člověk, je mi nějak podobný“. Paradoxně pracuje v dětském centru, ale co se skutečným dítětem, neví.
Jedině s babičkou je sranda, když zrovna nikoho nebuzeruje. Jakmile vezme do ruky knížku… začnou se dít věci. Mušketýři se prohánějí pokojem, drsné souboje, poprava Mylady přímo na jídelním stole! Těžko se pak rodičům vysvětluje, že ty ručníky D´Artagnan fakt potřeboval..
Smutná ubíjející všednost života s vážnými rodiči je tu střídání zběsilou akcí Fantazie, kterou podporuje babička, jež se do čtení opravdu pokládá.
A divák si nesmírně užívá všechny ty autorské nápady, vtípky a invence. Moc se mi líbil hráč na violoncello, který svými tony komentoval dění. Taky obrovský zástup kulisáků a loutkoherců, čekajících v zadní části jeviště, až na ně přijde řada. Loutkoherci vůbec byli součástí děje, nejen ti vodící Kočku, ale i koně mušketýrů. Patrně nezamýšleným vtipem bylo obsazení mušketýrů, kdo věděl, ten měl pocit, že si sem herci jen odskočili ze sousední budovy, kde mají zrovna v Hamletovi přestávku, a pak se zase vrátí – ani se nemuseli převlékat.
Nejvtipnější byly momenty, kdy herci jako by vystoupili z obrazu. „Ale no tak, lidi si na tebe koupili lístky, tak netrucuj!“ Nebo když babička seřvala rekvizitáře, proháněla inspicientku („Ale nemel, však se to uklidit musí!“) nebo sekýrovala mušketýry. Takových scén klidně mohlo být víc. V druhé části, odkazující na Vernea a jeho 20 000 mil pod mořem, zaujmou hlavně fosforeskující ryby a jejich hemžení v rytmu tanga…
Ačkoli je hra „rodinná“, řadu náznaků děti nepoberou – a stopáž téměř dvou hodin bez přestávky může být kritická. Ale nenudíte se, stále je na co se dívat – nebo o čem přemýšlet. Nejen o tom, proč lidi berou do divadla malé děti, když je všude uvedeno „od 10 let“. (Na začátku do naprostého ticha začalo neklidné dítě pobrukovat „Skákal pes přes oves“, a řadu lidí to zmátlo, jestli to už patří ke hře nebo ne…). Ale přemýšlíte i o tom, jestli jste přes všechny všední starosti nezapomněli snít, a jestli ještě není pozdě být pro nějakého malého človíčka tím, kdo mu ukáže sílu fantazie…
Přibližná délka představení 1 hodina 40 minut, bez přestávky
Nastudování v češtině, titulky anglické
České premiéry 29. a 30. května 2025 ve Stavovském divadle
Doporučený věk 10+
Scénář a režie: Dmitrij Krymov
Překlad a dramaturgická spolupráce: Ilona Smejkalová
Dramaturgie: Róbert Štefančík
Výprava: Petr Vozněsenskij
Autorská improvizace na violoncello: Štěpán Drtina
Pohybová spolupráce: Markéta Vajdová
Světelný design: Eugenijus Sabaliauskas
Technologická spolupráce: Stanislav Hrdlička
Kostýmní spolupráce: Irina Vorobeva
Supervize loutkových scén: Jiří Kohout
Supervize šermu: Petr Trojánek, Libor Vrba
Supervize akrobacie: Michal Boltnar
Babička Veronika Lazorčáková
Máma Markéta Děrgelová j. h.
Táta Filip Kaňkovský
Chlapec Jakub Barták* / Teodor Sláma*
Milady de Winter Pavlína Štorková
Mušketýři Pavel Neškudla, Igor Orozovič, Zdeněk Piškula, Filip Březina j. h.
Gardista Michal Režný j. h
