Jaká je cena lidského života? Pozdní diagnóza rakoviny ohrožuje pacienty, rodiny i zdravotnictví

Půl milionu pacientů. Tak obrovské číslo nemocných prošlo jen v České republice léčbou nádorového onemocnění. Čísla jsou neúprosná a bolavá. Na druhou nejčastější příčinu smrti v ČR totiž ročně zemře 28 tisíc lidí. Ale nemusí tomu tak být. Včasná diagnóza dává pacientovi šanci na dlouhodobé přežití a pomáhá to i systému zdravotnictví, které nemusí zbytečně platit nákladnou léčbu.

Pokud bychom chtěli více čísel, stačí zmínit, že v roce 2024 se s rakovinou léčilo 333 000 klientů VZP a náklady na jejich léčbu se vyšplhaly do závratných 24 miliard korun. Je smutné, že řada bolavých příběhů by se vůbec nemusela odehrát, kdyby pacient přišel na vyšetření včas. Zdravotnictví je v dnešní době na tak dobré úrovni, že včasná diagnóza dává pacientovi velmi dobré šance.

Pozdní záchyt je rizikem

Každý typ nádoru je individuální. Obecně je ale možné říci, že dřívější záchyt umožňuje lepší šanci na uzdravení a systém samozřejmě šetří. Význam má i délka doby od prvních příznaků k léčbě. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Medical Tribune uspořádaly kulatý stůl, kde zaznělo, že třeba cesta pacienta s karcinomem plic by doba od první návštěvy lékaře po zahájení léčby neměla přesáhnout 42 dní. Uvedli, že ve skutečnosti léčba často začíná až po deseti měsících.

Lékaři i odborné asociace hledají řešení, jak dobu zkrátit a možností je několik: zlepšení koordinace onkologické péče napříč republikou, či využití nových technologií.

Například umělá inteligence může být prospěšná a jak říká MUDr. Robert Slunečko, lékař úseku biopsie a imunohistochemie Bioptické laboratoře, který AI využívají k odhalování rakoviny děložního čípku či prostaty. „Ve standardním procesu dostáváme pod mikroskop preparáty s tkání prostaty, prohlédneme je, zhodnotíme, uděláme diagnózu. Vzorků je pochopitelně mnoho, pro patologa je vyšetření náročné na oči, ložiska mohou být naprosto minimální, čítající pouze několik drobných žlázek. Ve chvíli, kdy se člověk hodiny dívá do mikroskopu, samozřejmě stoupá riziko, že malá ložiska přehlédne. Umělá inteligence si prohlédne preparát a označí veškerá suspektní ložiska, na která se máme soustředit.“

U komplikovaných případů, kdy si patolog není jistý vzorkem, dokáže AI urychlit proces zkoumání až o desítky minut. To vede k rychlejší diagnóze, a tedy k rychlejšímu nástupu léčby.

Pozdní záchyt, stejně jako zpoždění diagnózy zvyšují následné náklady. Jednak jde o operace, chemoterapie či biologickou léčbu. Mezi náklady ale patří i pracovní neschopnost. Spolek pro onkologické pacienty Amelie zjistil, že pracovní neschopnost trvající déle než půl roku se týká až 80 % dotazovaných. Problémy s financemi ústí ve stres a zhoršení zdravotního stavu. Státní pomoc pacientům je vnímána jako nedostatečná hlavně proto, že trvá dlouho. I přesto si řada pacientů váží její samotné existence.

Prevence a diagnostika

O tom, že základním nejefektivnějším nástrojem v boji s rakovinou je prevence a včasná diagnostika, není pochyb. Screeningy rakoviny prsu, děložního čípku či tlustého střeva již dnes zachraňují tisíce životů a v České republice jsou dobře zavedené. Škoda je, že ne všichni se na ně dostanou. Ať už vlastním přesvědčením, že prevence není potřeba, nebo nevědí o screeningových programech hrazených pojišťovnami.

Mohlo by vás zajímat: Přehled preventivních prohlídek od ledna 2026 na webu NZIP 

To je i případ žen po 50, které procházejí menopauzou. Často mají sníženou sexuální aktivitu a na návštěvu gynekologa nechodí. To ale může vést například k riziku rakoviny děložního čípku.

„Na průvodním listu někdy vidíme, že paní nebyla na prohlídce více než 10 nebo i 20 let. Stěry bývají celé prokrvácené a často už jde o těžký nález. Žena nejde k lékaři proto, že si po letech vzpomene, ale protože už cítí závažný problém. Přitom právě preventivní kontroly jsou to jediné, jak takovým problémům předejít. Tam zachytíme velmi časné stádium rakoviny, které se dá řešit mnohdy i celkem jednoduchou operací,“ popisuje MUDr. Iva Kinkorová Luňáčková z Bioptické laboratoře.

„Kolik stojí lidský život?“ je otázka, na kterou se dá odpovědět číslem, ale také příběhy. Co je ale zřejmé, je fakt, že pozornost věnovaná včasné diagnostice a prevenci šetří peníze i lidské životy. Čím dříve je nemoc odhalena, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu a tím nižší je účet, který nakonec v součtu zaplatí nejen pacient a zdravotní systém, ale celá společnost.

Vše začíná u jednotlivce, pacienta, ale také u zdravotního systému: screeningových programů, lékařů, laboratoří. Vše je součástí řetězce, na jehož konci stojí otázka: Jak moc si vážíme lidského života a co jsme za jeho fungování ochotni zaplatit? A nemusí jít vždy jen o peníze. Na konci může stát sama otázka života.

Zdroje informací: vzp.cz, mzd.gov.cz