Po památkách UNESCO v Itálii: Ferrara a hrad s vodním příkopem, Bologna a její podloubí

Pro návštěvu Itálie a jejích historických památek je ideální začít krajem Emilia Romagna. Najdete tu neskutečné množství antických, etruských a byzantských památek, hojně zapsaných na seznam UNESCO. 

Ferrara a její vodní hrad

Krásným příkladem je Ferrara, zapsaná od roku 1995. Je to také „město kol“, ačkoli dost nepochopitelně. Ale asi tu existuje i období, kdy město není zaplaveno turisty, a cyklisté tak mohou projíždět volně ulicemi, aniž by museli na někoho zvonit… Historické centrum má ve svém středu hrad rodu D´Este s vodním příkopem. Je takovým středobodem, má infobod, muzeum a veřejné WC. Kolem něj se točí cvrkot, jsou tu trhy s oblečením, botami, ubrusy… Na druhé straně od hradu je parčík s lavičkami, kam si můžete sednout a posvačit, a vedle je supermarket. 

Za návštěvu stojí katedrála sv. Jiří, ačkoli je zčásti pod lešením. Ale je Svatý rok a žádné dveře nejsou zavřené (pokud tedy zrovna nezačíná mše). Hned vedle je radnice s věží. Co se ale úplně vymyká dané cihlové architektuře, kterou tady uvidíme skoro všude, je Diamantový palác. Tahle renesanční budova vypadá, jako že má sgrafita, ale ve skutečnosti má fasádu pokrytou mramorovými jehlany, které vrhají stín. Dům slouží jako galerie, momentálně je tu společná výstava Alfonse Muchy a Giovanniho Baldiniho – oba evidentně rádi malovali krásné dámy, každý trochu jinak… K luxusním suvenýrům je připojena i kavárna s WC… 

Bologna a její omáčka

Bologna je hlavním městem regionu, říká se jí také “červená Bologna”, protože je tu opravdu hodně cihlových staveb. Má nejstarší univerzitu v Evropě, už z 11. století. A v ní se můžete jí podívat do Anatomického sálu, kde se konaly veřejné pitvy (ale je malinko placený). 

U nás je známý pojem „boloňské špagety,“ ale tohle v Itálii nikde nedostanete. Boloňská omáčka, tedy spíš ragú, se v Itálii podává s tagliatelle, gnocchi nebo jinými druhy těstovin. (A když máte hlad, je to to nejlepší jídlo na světě, obzvlášť v restauraci v arkádách a s domácím kořením…)

Ze záchytného parkoviště pro autobusy je to do centra ještě kousek, obvykle po hlavní třídě. Ta se zrovna opravuje, silnice je zabarikádovaná a vy musíte jít podloubím, plným restauračních zahrádek a značkových obchodů. I tady jsou stánky s trhy, tentokrát se ale soustředí na šperky, hodinky a sluneční brýle… Luxusní obchody obklopují historické centrum, takže nevíte, co obdivovat dřív. Je tu Neptunova fontána, gotická bazilika San Petronico, kde musíte mít zakrytá ramena a kolena… Kdo si potrpí na kostely, tady jich má k dispozici hodně.  

Bologna má také vysoké rodové věže, o jejichž účelu se dodnes bádá. Z původních 160 věží se jejich počet dramaticky snížil – buď se zbourali kvůli přestavbám, nebo spadly samy. Slavná boloňská dvojčata se k sobě nebezpečně naklánějí, ale statici je pravidelně kontrolují. 

Pro svá podloubí je Bologna v UNESCO od roku 2021. Obvykle jsou v nich restaurace a obchody, ale občas najdete skrytý poklad, který unikl globalizaci – jako třeba klasické staré knihkupectví spojené s antikvariátem v budkách, připomínajících pařížské bukinisty na břehu Seiny. Arkády mu dodávají téměř magickou atmosféru. A pro knihomoly je ještě zajímavé, že místní galerie letos pořádá výstavu spisovatele Georgese Simenona z jeho archivu. 

Nejbohatší pasáž Galeria Cavour s těmi nejluxusnějšími značkami jako Prada nebo Patek Phillipe je zároveň skvělou zkratkou mezi náměstími. Překvapivě je tu málo zmrzlináren, ty dvě, co jsme míjeli, měli při hezkém počasí fronty až ven. Když se vám poštěstí, chce to sednout si se zmrzlinou někam s dobrým výhledem a sledovat davy turistů nebo fascinující umění řidičů malých autobusů vykormidlovat úzkými uličkami po své trase… 

Za týden se můžete těšit na další díl cestovního miniseriálu.