Bára z Nikolajky vystavuje v Cafedu Nitrozpyt

Výrazná kreslířka Barbora Svrčinová aka Bára z Nikolajky, která proslula zejména svými akvarelovými ilustracemi, představuje nyní svou abstraktní malbu. V pražské kavárně Cafedu je aktuálně k vidění její kolekce Nitrozpyt.

Vystavené obrazy spojují neočekávané zvraty i témata pokory a smíření s osudem. Svou aktuální kolekci obrazů popisuje jako vlastní nepřikrášlenou niternou zpověď. „Obrazy vystihují mou aktuální životní cestu, bytí sama se sebou i boj o můj vlastní prostor. Jde o jakousi terapii lehkostí. Do obrazů jsem vkládala poselství klidu v duši, které může přinést úlevu a osvobodit mysl. To je mým velkým přáním“, komentuje svá velkoformátová plátna Bára.

„Malba pro mě byla dříve kostlivcem ve skříni. Na studiích jsem z ní byla rozpačitá, měla jsem problém používat barvy, přemýšlet o nich mě zatěžovalo. Vztah k nim jsem si začala budovat skrze svou malou dcerku. Pozorovala jsem její první kresby voskovkami a žasla nad jejími spontánními barevnými kombinacemi. Zjistila jsem, že mě pohled na její barevné abstraktní tahy neuvěřitelně uklidňuje. Začala jsem svět vnímat jejíma očima a ohromně se mi ulevilo“.

Barbora Svrčinová aka Bára z Nikolajky patří mezi soudobé průkopníky krasopísectví v Čechách. Ilustrovala knížky Deník moderní Jogínky od Šárky Konečné, Cesta k opravdovému jídlu od Evy Ehrenbergové a Markéty Gajdošové a Domov jako talíř od Olgy Buškové. Vedle akvarelových kreseb, ilustrací a návrhů potisků na látky se od roku 2021 věnuje také abstraktní malbě. Své velkoformátové malby vystavuje na prodejní výstavě v Cafedu. Část výtěžku z prodeje bude věnován na charitativní pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.

Báro, v jakých barvách a tvarech vnímáte letošní jaro?

Letošní jaro je pro mě v souvislosti s událostmi plné zvratů a zároveň nadějí. Asociuji si tyto pocity s bílou, odstíny žluté, modré až fialové. Vnímám jej ve tvarech cyklických, v kruzích, spojených i rozpojených.

Čím je pro vás malba?

Malba je pro mě v prvé řadě terapie. Mohu skrze barvy a tvary promlouvat více do hloubky, vyjádřit myšlenky, které slova nevyjádří. Je to můj klid v duši, možnost být maximálně sama sebou, svoboda. 

Vaši aktuální kolekci obrazů označujete jako vlastní nepřikrášlenou niternou zpověď. Bylo těžké najít a uslyšet svůj vnitřní hlas? I formu a nástroje toho, co chcete vyjádřit?

Byl to tvrdý oříšek. Zejména nalézt zdánlivě banální odpovědi na to co chci a nechci. Uvědomění si základních stavebních prvků, které mé nitro potřebuje, aby mohlo kvést, byl základ. To ostatní pak přišlo úplně samo včetně formy a nástrojů, se kterými jsem pracovala. Věděla jsem, že se chci technicky posunout, že mi dosavadní akryl se strukturami nestačí. Bylo potřeba dostat se víc do hloubky.

Vaše obrazy jsou však i poselstvím a výzvou k lehkosti a klidné mysli. Byl toto váš prvotní záměr?

Ano, lehkost je jeden z nosných prvků celé kolekce. Pro mě je lehkost i svoboda, jakési vědomí přítomnosti a sebe sama. Každý máme svůj vlastní životní příběh a tohle je ten můj, který se může dotknout i někoho dalšího, může přinést úlevu a klidnou mysl. To je mým velkým přáním.

Často zmiňujete i téma vzdušnosti. Létáte ve snech? A zdá se vám o vašich obrazech?

Ve snech se občas proletím – i v tom pravém slova smyslu. Mám ráda i slovní spojení „nového větru ve vlasech“. Vzduch, vítr je pohyb, máme toho spolu hodně společného :-).

O obrazech se mi zdá těsně před tím, než na nich začnu pracovat a trvá to tak dlouho, než je dokončím. Je to taková zvláštní forma komunikace s Vesmírem. Sama tomu moc nerozumím, ale naslouchám tomu a nechávám se vést. Přesně také vím, kdy mám přestat, že už další vrstvy nejsou třeba. Poté se dostaví pocity obrovské úlevy a svobody, které mi přinášejí velkou radost.

Vytvořila jste si vlastní rozpoznatelný rukopis.

Všichni se vyvíjíme. Začínala jsem lehce naivními a jednoduchými kresbami s prvky nadsázky a humoru. Následovalo romantické období – květiny, ptáci, příroda, svatební oznámení a něžné akvarelové ilustrace. Vše jsem vždy měla potřebu okomentovat nějakou krasopisně napsanou hláškou. Nyní mám potřebu spíš než psát a mluvit více naslouchat. Být vnímavá k ostatním i sobě, naslouchat své intuici. S ilustracemi a kresbami pokračuji dál, ale právě obrazy mi dávají prostor pro tuto empatii. Dá se říct, že jsem v nich našla sama sebe.

Na výstavu Báry z Nikolajky s názvem Nitrozpyt se můžete jít podívat do 3. dubna 2022 do Cafedu, Škrétova 490, Praha 2.