Godzilla a King Kong patří na filmová plátna už desítky let. Obě monstra mezi sebou soupeřila o přízeň diváků a střídavě se vracela. Byla vždy dokonalejší o to, o co byly dokonalejší filmoví trikaři nebo později jejich počítače. Příští rok se oba kolosy potkají ve společném filmu. Než k tomu dojde, pokusí se na chvíli kina ovládnout Godzilla. Povede se jí to?

Obří zmutovaný dinosaurus se poprvé se objevil v japonském filmu Godzilla z roku 1954. Podobně jako o více než dvacet let starší obří opice King Kong (původní film byl natočen už v roce 1933) se později dočkala řady adaptací, ať už japonské či americké produkce. Z té druhé patří k nejznámějším verze z roku 1998, kterou režíroval Roland Emmerich.

V roce 2014 se filmaři ke Godzille vrátili. Americko-japonský film se stejnojmenným názvem režíroval Gareth Edwards. U českých diváků se snímku dostalo na ČSFD poměrně „vlažného hodnocení“ (59 %), na serveru IMDb to bylo o něco lepší (6,4 z 10). S rozpočtem 160 miliónů dolarů vydělal v USA 200 mil., celosvětově 529 mil., takže si někdo zřejmě řekl, proč nezkusit pokračování.

Režie snímku Godzilla II Král monster se měl původně znovu ujmout britský režisér Gareth Edwards, ale když odstoupil, vystřídal ho Američan Michael Dougherty. Čtyřiačtyřicetiletý režisér si zahrál v pár filmech, na několika se scénáristicky podílel a jeho zatím skromná režijní filmografie neoplývá výraznějšími tituly.

Jeho film začíná pět let poté, co v San Francisku kolosální ještěři zcela zničili město a lidstvo se už tak ani nezabývalo otázkou, zdali je ve vesmíru samo, jako spíš faktem, že monstra žijí mezi nimi. Celý svět je samozřejmě rozhořčen obrovskými ztrátami a škodami a chtěl by přeživší kolosy zlikvidovat. Reportéři jsou však přesvědčeni o tom, že organizace Monarch kdesi pár přeživších monster skrývá. A má pravdu. V obrovské laboratoři v čínském pralese žije s vědci také doktorka Emma Russellová (Vera Farmiga) se svou dcerou Madison (Millie Bobby Brown). Ta si dopisuje s tátou Markem (Kyle Chandler), který v Coloradu fotí vlky. Mark opustil Emmu poté, co při zkáze San Franciska přišli o syna a také kvůli zásadním etickým neshodám.

Emma pracuje na vývoji „komunikátoru“, který umožňuje něco jako ovládání mysli obřích predátorů. Když přístroj dokončí a úspěšně otestuje, je laboratoř přepadena lidmi pod velením ekoteroristy Jonaha Alana (Charles Dance). Ten bere sebou Emmu a Madison jako rukojmí do další vědecké stanice v Antarktidě, kde se společně se svým týmem snaží rozmrazit obludu, o které se většina lidí bojí jen mluvit – trojhlavého Kinga Ghidorahe, neboli také Monstrum Nula. Mark je povolán z Colorada do týmu vědců, s nimiž se snaží najít a zachránit Emmu s Madison a zastavit Jonaha, aby neotevřel další Pandořinu skříňku…

Michael Dougherty přizval ke spolupráci několik osvědčených hereckých tváří, mezi něž patří Vera Farmiga (Lítám v tom, Batesův motel, V zajetí démonů), Kyle Chandler nebo Charles Dance (ten člověk snad vůbec nestárne). Mezi ně vpasoval mladou a nadějnou Millie Bobby Brown, která se do povědomí diváků zapsala především seriálem Stranger Things. Otázkou však je, jestli se vůbec dá nějak více psát o hereckých výkonech. Herci jsou totiž většinou odkázáni pouze na užaslé výrazy tváří v tvář některému z mnoha monster, které se ve filmu objeví. Jediné vypjatější scény by se daly charakterizovat jako „Utíkejme!“, případně jako hádka o to, co je správné udělat, přičemž emoce zastupují především zarputilé výrazy „Pravdu mám já!“, nasvícené září obřích počítačových obrazovek.

Není to ovšem až tak kritika. Hercům z masa a kostí tenhle film opravdu nepatří, oni jen sekundují všem těm digitálním příšerám a nejspíš ani nevylezli ze studia, kde se to jen hemží zelenými plátny. Hlavní roli hraje akce střídající akci. Až do nějakých dvou třetin nebo tří čtvrtin filmu opravdu není čas na oddych, neustále se něco děje, monstrum (ať už Godzilla nebo Monstrum Nula) se objeví tuhle, jinde zase támhle, chvíli mezi sebou bojují, pak se s nimi snaží bojovat lidé a pak tyhle hlavní „hrdiny“ zase napadají jiní obří tvorové. Je tu nějaký hmyz, pavouci a kdoví co ještě (radioaktivní můra Mothra, kaiju Rodan); čekal jsem už jen rozezlenou obří berušku.

Photo © Warner Bros. US

V závěru filmu se už ovšem značně projevuje dlouhá stopáž. Všechny ty boje mezi obry, ať už jsou natočeny sebedynamičtěji, začínají ke konci nudit a Vy už jen trpělivě čekáte, kdy Godzilla konečně zasadí Monstru Nula smrtící úder, dobro zvítězí a vy půjdete na metro (dokud ještě jezdí a město ještě stojí).

Zkrátka a dobře, Godzilla II je jeden velký a neutuchající „akční nářez“, který si užijete, pokud necháte starosti před kinem spolu s logikou, fyzikálními zákony a hlubšími myšlenkami. Tohle je čistě popkornová podívaná v pravém slova smyslu, cílená pro fanoušky klasických filmových monster, Godzilly nebo King Konga. Zároveň je také důkazem, jak moc se technika filmových specialistů posouvá dopředu, stejně jako se posouvá potřeba s každým dalším zpracováním nacpat do filmu něco většího a monstróznějšího, než bylo v předchozí verzi. Monstrum Nula je toho důkazem.

Kong: Ostrov lebek byl plný vojáků, což je stále častější jev filmů poslední doby, a ani v nové Godzille nesmí armáda chybět. Kromě toho tu také nechybí „super technika“ a samozřejmě nějaká zničená americká města. Protože každý filmový divák ví, že si to mimozemšťané, zombie a všemožná další havěť rozdává zásadně v Los Angeles, San Francisku nebo New Yorku. Godzilla II přeci jen tvoří výjimku, kde se po spektakulárně natočeném prvním střetu v Antarktidě utká Godzilla s Monstrem Nula v závěrečném duelu v troskách zdevastovaného Bostonu. Co na tom, že i když z města jsou jen ruiny, v domech stále svítí světla… Je to stejně legrační jako armáda, která se snaží proti obrům bojovat s puškami, což má asi tak stejný efekt, jako kdybyste se snažili zastřelit nosorožce vzduchovkou.

Někdy v jedné třetině filmu vypadly na novinářské projekci titulky, takže jsme byli odkázáni jen na anglickou verzi. V té chvíli jsem si říkal, že mé hodnocení bude trochu subjektivní, protože i přesto, že se anglicky domluvím, jsem zcela nepochopil jednání některých postav. Ale ono to nakonec tolik nevadilo. Někteří kolegové sice odešli, ale ti co zůstali, dostali pořádnou nálož řevu, akce, prachu, vody, dunění a všech možných digitálních efektů. Slov ani nebylo potřeba.

Ještě dodám, že na rok 2020 je ohlášená další adaptace, ve které se Godzilla utká s King Kongem (Godzilla vs. Kong). Ani tohle však není první setkání obou „hrdinů“, například v roce 1962 natočili Japonci King Kong vs. Godzilla. V nové adaptaci se opět objeví Millie Bobby Brown, tentokrát společně s Alexanderem Skarsgårdem, hvězdou „upírského“ seriálu Pravá krev. Po dva roky starém snímku Kong: Ostrov lebek tedy nyní přichází „nová“ Godzilla a příští rok na nás zaútočí (nejlépe ve 3D) obě monstra najednou. Jak se zdá, diváky a tvůrce stále přitahují. Bude jen otázkou, jak dlouho nám ještě budou mít co říct.

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: