Fred Astaire v Ypsilonce prolétl představením a nechal divákům znít v uších swingové melodie a rezonovat v těle velkou energii, která probrala i ty nejunavenější…

Představení z loňského roku divadla Ypsilon v lecčems připomíná nedaleké ABC a jejich Voskovec+Werich revue – je taky značně edukační (jak dokládá účast třídního kolektivu v hledišti) a hodně se tu hraje jazz a swing. Na rozdíl od ABC se tu ale nehrají kusy od Ježka, ale od Gershwina a jemu podobných. A najdete tu taky dosti svérázný smysl pro humor (a pro chaos). Na jevišti se hemží asi 16 lidí, ale mnohem víc postav – někteří herci volně přecházejí z jedné role do druhé, z jedné časové roviny do jiné, ale nějak se v tom stále ještě vyznáte…

Foto: Studio Ypsilon

Měl Fred Astaire české předky?

Výchozím bodem hry je odvážné tvrzení, že Fred Astaire možná měl české předky. Jakýsi detektiv to má v Americe prošetřit, ale Ginger Rogersová už si nic nepamatuje. Její mladší verze je na tom naštěstí líp, a tak vzpomíná na Freda a jeho sestru a dozvíme se leccos o jejich začátcích a kariéře a taky o filmu Veselý rozvod (který si půlka publika v následujícím týdnu s největší pravděpodobností vyhledá, aby zjistila, jestli je taky tak praštěný jako tady…).

Jan Onder naučil Ypsilonku tančit

Freda Astaira si zatančil Jan Onder, který je velkým tahákem celé hry – dokázal přitáhnout i diváky, pro které je třeba Ypsilonka lehce podezřelá skvadra. Podezření se sice potvrdilo, jsou totálně praštění, ale když váhavci přežili tohle (a líbilo se jim to), nejspíš příště zkusí i něco dalšího. Nejen swingová představení, ale i něco typičtějšího. Zkrátka Onder naučil Ypsilonku tančit (nebo aspoň podupávat do rytmu) a Ypsilonka zas naučila Ondera zpívat.

Kdo zná filmy Freda Astaira a Ginger Rogersové, bude mít v divadle výhodu, ten zbytek si to po téhle hře jistě doplní. Nebo si aspoň doma pustí hudbu třeba Colea Portera a bude si broukat tak jako při odchodu z divadla „Heaven, I´m in heaven…“

 

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: