Příběh obyčejného muže v šíleném světě, který touží žít a přežít v klidu, a zároveň ví, že mu to nebude umožněno. Na divadelní prkna vstoupil Pan Theodor Mundstock.

Foto: archiv divadla Studio Hrdinů
Foto: archiv divadla Studio Hrdinů

Pan Theodor Mundstock, psychologický román Ladislava Fukse, vypráví příběh pražského Žida Theodora Mundstocka, metaře a muže, který byl odhodlán se nevzdat, ale pokroucená doba, nenávist a strach jej semlely. Když byl Mundstock propuštěn z původního zaměstnání prodavače provazů, plně se projevila jeho psychická nemoc. Trpí halucinacemi a navíc je trvale stravován obavami na možný transport do koncentračního tábora. Aby si dodal klidu, pečlivě se na transport i pobyt v táboře připravuje. Myslí si, že tak bude mít větší šanci k přežití. Nakonec se mu jeho největší noční můra vyplní a k transportu je povolán. Ironií osudu jej však cestou na shromaždiště srazí auto.

Na motivy známého románu připravili stejnojmennou inscenaci v pražském Studiu Hrdinů. V titulní roli se v režii Miloše Horanského představil Vojtěch Dyk. Všech dalších postav se ujaly Gabriela Míčová a Dana Poláková.

pan-theodor-mundstock-studio-hrdinu
Foto: archiv divadla Studio Hrdinů

Před návštěvou představení Pan Theodor Mundstock vřele doporučuji seznámit se s dějem románu, abyste v divadle netápali. V syrovém industriálním prostoru vznikla totiž vizuálně velmi zajímavá inscenace, která románu čerpá pouze hlavní motivy. To však vůbec neubírá pocitu zmaru a beznaděje, který se táhne celým příběhem. Vojtěch Dyk vtiskl Mundstockovi naléhavost a dobrotu, díky nimž budete užasle viset na každém jeho slově. Zdánlivě nezaujatě prochází den za dnem životem, ale uvnitř stále svádí divoký souboj s ohromným strachem.

Slípka v podání Gabriely Míčové je dokonalou parafrází na tragický osud židovského obyvatelstva. Monolog o násilí a vybité celého jejího rodu vám bude ještě dlouho rezonovat v hlavě. Dana Poláková zase výborně zvládla celou rodinu Mundstockových přátel Sternových.

Pan Theodor Mundstock ve Studiu Hrdinů sice není čistě činoherní inscenací, přesto však sází na sílu slova a emocí, jež v nás vyvolávají. A po zhlédnutí na ni rozhodně jen tak nezapomenete.

Pošlete článek dál: