Krátkodobé redukční diety sice vypadají na první pohled jako výborné řešení, na ten druhý už to bývá trochu jinak. „Po absolvovaní těchto diet totiž nejspíš neexistuje nikdo, kdo by zůstal významně dlouho na dietou snížené váze,” říká Petr Fořt ve své knize K čemu jsou diety (Ikar, 2016).

k-cemu-jsou-dietyPro laika není úplně snadné se vyznat ve zdravé výživě, je k tomu zapotřebí „výživové vzdělání”.

„Stravovací návyky (a zlozvyky) stejně jako případné dispozice k nadváze jsou již ve druhé generaci zakódovány v naší genetické výbavě,” pokračuje doktor Fořt. Řešení je složité, ale existuje. Jedním z předpokladů je stravovat se racionálně a za pomocí odborníka najít vhodnou cestu, kterou je pak vhodné se řídit po celý život.

Základním předpokladem dobrého stravování je dobrý zdravotní stav. Stravování by totiž mělo korespondovat právě se zdravím. Používání krátkodobé redukční diety by mohlo tělo poškodit.

Mezi lidmi koluje spousta lží jako například, že snídaně je nejdůležitějším a nejzdravějším denním jídlem. Právě kniha Petra Fořta si bere na paškál jednotlivé diety, které slibují „zázraky”, jednak v takzvaném „ideálním zdravém stravování” nebo v případě snahy o redukci váhy a uvádí je na pravou míru. Petr Fořt je nezávislým expertem ve výživě, předsedou spolku Zdravě pro vás. Díky jeho zkušenostem v celé řadě oborů, od klinické biochemie až po léčebnou výživu, praxe ve výzkumu v oblasti imunochemie a ve fyziologii a dietologii vrcholového sportu, je schopen kvalitně poradit v oblasti zdravého stravování. RNDr. Petr Fořt, CSc. je také autorem desítek vědeckých prací, výzkumných zpráv a odborných knih.

Ve svém titulu K čemu jsou diety (Ikar, 2016) vysvětluje jednotlivé druhy stravování, uvádí například potraviny podporující tloustnutí, mezi které patří třeba nízkotučný jogurt, pomerančový džus nebo falšovaný olivový olej. Vždy uvádí také důvody, proč tomu tak je. V případě nízkotučných jogurtů jsou příčinou ,náhražkyʼ v podobě želatiny, škrobu, umělých sladidel jako sukralóza nebo aspartam. Tím dojde k nepříznivým změnám v biomu (to jsou symbiotické střevní bakterie). Kromě toho umělá sladidla vyvolávají opakovaně potřebu konzumace skutečného cukru.”

Doktor Fořt se v jednotlivých kapitolách zabývá psychologií nadváhy a obezity, výživovými styly jako je syrová strava, ajurvéda, výživa podle krevních skupin nebo také veganstvím. Na řadu přicházejí redukční diety, nízkosacharidová ketogenní dieta, vysokoproteinová dieta. Dozvíte se, co je dobrého na půstu a také získáte informace o přerušovaném hladovění. Právě druhá varianta bývá doporučovaná, ovšem se základním předpokladem, že se nevrátíte ke starým návykům, které by předchozí snahu naprosto znehodnotily. Autor knihy říká: „Přerušované hladovění je spíše specifický životní styl než dietní režim.”

Opomíjena nejsou ani aktuálně populární témata jako superpotraviny, tuky ve stravě, pšenice a lepek nebo doplňky stravy. Kniha je úžasná ve svém provedení, kdy srozumitelně vysvětlí fungování jednotlivých diet, a získáte vysvětlení, co je na nich dobré a mělo by být dodržováno.

Poslední kapitola je věnována pohybu, který by měl být nedílnou součástí každého dne všech lidí.

A jak téma shrnout závěrem? Nezapomeňte na to, že jedním ze škůdců je stres. Dopřejte si kvalitní potraviny, dostatek sportu a zároveň jezte střídmě a pomalu.

 

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: